VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Připomeňme si, že horní nádrž byla dokončena v roce 1978, střední v 1980 a dolní 1989. Jednou z hlavních priorit byly závlahy. Jejich předpokládaný rozsah a využití nebyly nikdy splněny z různých důvodů. Jedním z nich byla nakonec i změna společenských poměrů, přebytek zemědělské produkce, zvyšování finančních nákladů. Výhledově, ač by se při stále častějším suchu mohlo využití závlah jevit nadějněji, se domnívám, že opak bude pravdou, protože cena vody se bude stále zvyšovat a je více než pravděpodobné, že jí nebude na vysoce neefektivní závlahy postřikem dostatek a možná ani její kvalita nebude stále přísnějším normám odpovídat.

Omezení záplav, snížení velikosti kulminačních průtoků je další z priorit. Pod trvalou záplavou je 32 km². Velké povodně na řece Dyji z let 2002 a 2006 ukázaly, že ani v tom není účinek nádrží přesvědčivý. Srpnová povodeň v roce 2002 ve své kulminaci měla ještě ve Znojmě hodnotu (375 m³/s) což odpovídalo 100-200letému průtoku. Ale díky zaplavení na všech možných místech a provalení ochranných hrází jak na rakouské, tak i na naší straně, se už v Trávním Dvoře u Šanova na Znojemsku, kde je měřicí stanice, tento průtok transformoval na hodnotu 168 m³/s, což byla hodnota 10letého průtoku, který se ale i dále před vstupem do horní nádrže v krajině rozléval a tím se i nadále snižoval, takže situaci neovlivnila ani malá dotace říčky Jevišovky v podobě 2letého kulminačního průtoku (Božice 13 m³/s). Do střední nádrže ještě vstoupily svými průtoky o velikosti jedno- až dvouletého průtoku řeka Jihlava s hodnotou kulminace 123 m³/s ve vodoměrné stanici Ivančice a řeka Svratka s hodnotou 73 m³/s ve vodoměrné stanici Židlochovice. Takže i velmi prostým a zavádějícím součtem to bylo 377 m³/s, i bez ohledu na to, že v tom není zahrnut časový posun jednotlivých kulminací, a hlavně další transformační vliv ještě 1 100 km² ploché krajiny, tj. plochy povodí zbývající do Novomlýnských nádrží. Kulminační průtok registrovaný pod nádržemi ve vodoměrné stanici Ladná byl 318 m³/s tedy v hodnotě více než 5letého průtoku opakování.

Na rozhraní března a dubna roku 2006 byla velká povodeň zvláště v horní části povodí Dyje z tajícího sněhu a srážek, její velikost byla výrazně snížena nádržemi Vranov a Znojmo. Došlo opět k transformačním rozlivům nejen od Znojma po nádrže, ale i v povodí řek Jihlava (méně) a Svratky (více), a tím i ke snížení velikosti kulminací. Nicméně prostý zavádějící součet byl 735 m³/s (Trávní Dvůr 222, Božice 35, Ivančice 248, Židlochovice 230 m³/s), přičemž odtok z dolní nádrže uvedený Povodím Moravy byl 650 m³/s byl dále už pod nádržemi výrazně transformován i řízenými rozlivy po obou stranách Dyje. Na přelomu června a července téhož roku horní část povodí Dyje zasáhla další velká povodeň z přívalových dešťů, která účinkem Vranovské přehrady byla podobně jako zjara výrazně transformována, takže odtok pod Znojmem byl ve výši 100leté vody a do Trávního Dvora i díky rozlivům to byl průtok v hodnotě 20- až 50leté doby opakování (223 m³/s). Povodí Jevišovky, Jihlavy a Svratky nebylo zasaženo vůbec a přidávalo součtu průtoků z posledních vodoměrných stanic nad nádržemi kolem 30 m³/s. Nad horní novomlýnskou nádrží přitom na Dyji docházelo opět k rozlivům, které dále ještě snižovaly velikost kulminačního průtoku do ní. Stanice Ladná pod nádržemi měla kulminaci 197 m³/s, což odpovídá 1-2leté vodě.

Z uvedeného je zřejmé, že nádrže nějaký vliv na výši kulminací mají nebo mohou mít jen tehdy, když budou na velkou vodu přichystány dopředu (!), ovšem nebude daleko od pravdy ani tvrzení, že by je měla i krajina sama o sobě, a tedy i bez nich, tak jak zřetelně a doložitelně vyplývá ze snížení velikosti kulminačních průtoků vlivem rozlivů od Znojma po Trávní Dvůr a dále na zbývajícím území do nádrží o ploše 1 100 km², kde se voda i dále vždy rozlévala také.

Jako další z výhod nádrží se v původních materiálech uvádí (tehdy nevnímané) povodňování lesů. Po výstavbě nádrží začaly bez pravidelných a po staletí obvyklých záplav lužní lesy vlivem snížení úrovně hladin podzemních vod prosychat. Byl tedy opraven a vybudován systém kanálů, kterým je do lesních porostů občas napouštěna voda za účelem zvýšení úrovně hladin podzemních vod a tím nahrazen dřívější přirozený děj.

Nalepšování minimálních průtoků je obecně jedna z mála skutečně pozitivních funkcí nádrží. O zásobárně pitné vody se už v souvislosti s nádržemi nemluví vůbec, ostatně se taktně mlčí i o tom, co se v postupně se zvyšujících nánosech na dně nádrží za poklady ukrývá, zvláště když horní nádrž léta sloužila jako vyhnívající pro odpadové vody z příhraniční rakouské chemické továrny v Pernhofenu u Laa (a také přitom široké okolí hlavně na našem území výrazně obtěžovala zápachem). Ani o těžbě a využití rákosu se nemluví stejně jako o přínosu vyrobené elektřiny, protože na druhé straně provoz celého díla nemalou spotřebu také má.

Rozvoj rekreace v očekávaném měřítku se rovněž neuskutečnil a zřejmě bude i do budoucna mít své limity už i vlivem častého výskytu sinic, podobně to bude i s chovem ryb, který je ohrožován botulismem. Že se v okolí změnilo klima, je další nečekaný důsledek odlesnění velké plochy. Už hned po ukončení výstavby druhé nádrže ohrožovaly její hráz svým příbojem nečekaně velké vlny, a proto musela být nákladně zpevněna. Zvýšený pohyb vzduchu v celé oblasti je ostatně stále přítomný, vyhovuje sice surfařům, ale pro klima okolní krajiny znamená zvýšený výpar jak z hladiny, tak z půdy.

Na uvedeném příkladu Novomlýnských nádrží je zřetelné, kdo viděl reálně. A také to, že když jsme vodu z krajiny konečně úspěšně dostali pryč, tak ji logicky přece musíme někde potom zadržet. Počet stávajících nádrží je vzhledem k povodním nebo k suchu stále nedostatečný, musíme proto postavit další, ty už určitě pomohou? Tedy další sud vody, ale nebude-li pršet, nezmoknem.

Ivo Dostál