VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Ministerstvo zemědělství navrhuje v novele zákona o myslivosti zjednodušení při zakládání mysliveckých obor a úplný zákaz vstupu do nich. Výsledkem může být, že si každý větší vlastník může svůj les o rozloze 50 a více hektarů sám prohlásit za oboru, bez povolení stavebního úřadu oplotit a zakázat vstup veřejnosti. Radikální návrh může způsobit úplný zákaz vstupu do lesů. Připomínky Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) na toto téma ministerstvo zemědělství (MZe) odmítlo, přestože zjevně půjde o omezení ústavního práva občanů na svobodu pohybu.

ČSOP vznesl k návrhu zákona o myslivosti řadu věcných připomínek. MZe zamítlo všechny. Za nejzávažnější výhradu k navrhovaným změnám ČSOP považuje zavedení zákazu vstupu do obor. Podle nového stavebního zákona se nyní bude oplocení obor někdy o délce několika kilometrů posuzovat jako drobná stavba, která nepotřebuje povolení stavebního úřadu. Hlavním argumentem MZe je přitom ochrana a posílení vlastnických práv, ke kterým se zavázala vláda ve svém programovém prohlášení. To je ale absurdní. Na jedné straně zákon o myslivosti dlouhodobě pošlapává práva vlastníků tím, že je nutí strpět aktivity myslivců na svých (i oplocených) pozemcích. Nutí je strpět škody, které jim způsobuje zvěř, jejíž přemnožení mnohde myslivci tolerují a jejichž náhradu nelze v praxi na nikom vymoci. A na druhé straně vychází vstříc vlastníkům, kteří si oplotí svůj kus lesa pod záminkou oborního či turisty.

ČSOP v tomto případě argumentuje především tím, že nově navržená ustanovení zákona o myslivosti omezí ústavní právo každého na svobodu pohybu podle čl. 14 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Navrhované zjednodušení při oplocování obor coby volné krajiny navíc může mít významné negativní důsledky i z hlediska ochrany přírody. Přehrazování přirozených migračních koridorů může vytlačit zvířata na silniční komunikace či do měst. Zákonitě tak dojde ke škodám na majetku dalších vlastníků.

MZe argumentuje tím, že režim v oborách následně upraví vyhláškou, v které stanoví minimální dobu, kdy musí být obora přístupná. Nicméně, proč by měla být obecná vyhláška, pokud vůbec vznikne, efektivnější, než místní znalost úředníků, kteří dnes režim obor stanovují? Navíc omezení ústavního práva svobody pohybu není možné stanovovat vyhláškou. MZe dále argumentuje, že obory se více méně neliší od farmového chovu zvěře, kam také lidé nesmí. To se ale liší jak režimem, tak způsobem povolování. Právo všech občanů na vstup do volné krajiny nesmí být omezováno zájmy jednotlivců.

Petr Stýblo
ředitel kanceláře ČSOP