Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Jde přece o lidi


David Veselý, č. 1/2024, s. 27

Velkou módou dnešní doby je zevrubně zjišťovat, co si vlastně lidé myslí, co by tak vlastně „upřímně“ chtěli. Je to příznačné pro současnou politiku, ale zaslechl jsem to i na odborné konferenci o strategii krajiny. A to mne trochu vyděsilo. „Při stanovení strategie krajiny musíme dbát na to, aby byla v co nejširší míře přijata občany, řídit se i tím, jak si zdravou krajinu lidé představují“. No, ne že by nebyla disipace důležitou součástí každého projektu, ale až tak bych se „obecným“ názorem či vkusem neřídil. Zejména pokud se snažíme o výhled na další desítky let a o trvalou udržitelnost. Strukturu našich lesů přece musíme změnit z jiných pohnutek, než aby se v nich dobře sbíraly houby. Při revitalizaci řek je dobře, když vzniknou nová pěkná místa na koupání, ale není to přece to hlavní. Bukolická krajina obhospodařovaná osvíceným zemědělcem je z velké části romantický mýtus, ve kterém je více nostalgie než skutečně reálného úsudku. Je jasné, že je nutné veřejné mínění dostat „na stranu“ obnovy krajiny. Ale máme se mu proto podbízet? Současná společnost si uvykla krajinu využívat jako místo k rekreaci a odpočinku, ale často také jen jako „sportoviště“. Lidé krajinou jen proletí na kole, nebo proběhnou s přesně odměřenou tepovou frekvencí, a snad ji ani pořádně nevidí. Základním kritériem je dostupnost a výkon. Chceme všude projít, proplout nebo projet a běda, když se nám staví do cesty překážky. Skutečná krajina je ale překážek plná, je divoká a snad někdy i nebezpečná. A tak myslím, že si krajina zaslouží, aby nebyla pořád a dokola překopávána, hlazena a česána do podoby, kterou považují lidé za tu „správnou“. Aby se krajina neměnila pro představy a dle všeobecného názoru obecné veřejností. Je načase přiznat krajině vlastní potřeby a vlastní pravidla, která jsou na pomíjivé lidské paměti nezávislá. Neměňme krajinu dle představ, ale změňme představy o krajině. Jde přece o lidi, a právě pro ně je zdravá krajina nezatížená stereotypy blednoucích vzpomínek a mylných představ to nejdůležitější.

David Veselý

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu