Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Rostlina roku 2024


Roman Barták, č. 1/2024, s. 32

Silně ohrožený kosatec sibiřský (Iris sibirica) byl Českou botanickou společností vyhlášen rostlinou roku 2024. Jde o druh, který ač se zabydlel i ve vojenských újezdech, je na svých stanovištích dlouhodobě ohrožován. Má rád vlhké louky, ohrožovaly ho tedy nejdříve meliorace a úpravy toků, dnes je to hlavně obhospodařování luk, jejich příliš časté kosení nebo naopak zarůstání dřevinami.

Ale nebezpečím pro tento druh můžou být i blízcí příbuzní. Jeho bratranec kosatec krvavý tím, že se dostane na jeho lokality, což už se v Česku na dvou místech stalo. Mezidruhové křížení totiž může oslabit původní populace kosatce sibiřského, případně může vést k jejich zániku. Jestli se tak na zmíněných dvou lokalitách děje, je právě zkoumáno. „Mimo lidská sídla nebyl výskyt kosatce krvavého dlouho znám. Vše se změnilo v roce 2021, kdy revize fotografií na webu iNaturalist.org zahraničním specialistou ukázala, že u nás tento druh zplaňuje nejméně od roku 2003. Celou tu dobu byl přitom českými botaniky přehlížen a nalezené rostliny byly považovány za kosatec sibiřský,“ uvedla v tiskové zprávě Česká botanická společnost.

V Česku roste v současné době přirozeně sedm druhů kosatců. Kosatec žlutofialový (I. spuria) kdysi rostoucí na vlhkých loukách jižní Moravy, je bohužel považován za vyhynulý. Vlhká stanoviště vyhledává také náš nejhojnější kosatec žlutý (I. pseudacorus), který záplavou sytě žlutých květů může potěšit leckde u vody v nižších polohách Česka, ale třeba v hornatém Švýcarsku je zákonem chráněn. Další z modře kvetoucích kosatců kosatec trávovitý (I. graminea) je dalším z kosatců, který má v oblibě vlhčí louky. Vřele doporučuji navštívit přírodní rezervaci Moravanské lúky v druhé polovině května, kdy zde kosatce trávovité kvetou. Po cestě lesem uvidíte i spoustu okrotic bílých (Cephalanthera damasonium) a dlouholistých (C. longifolia) v nádherných interiérech chřibských bučin. A když si kosatce trávovité zamilujete, tak za nimi můžete pokračovat dál do Bílých Karpat.

Kosatce sibiřské naopak příliš moravské Karpaty nemilují. Na rozdíl od kosatců trávovitých, které nejsou v Čechách původní, jsou kosatce sibiřské v západní části našeho území spíše hojnější. A kosatce krvavé, ty nejsou naše domácí vůbec. Ty pocházejí z východní Asie, z Číny, Mongolska, jižní Sibiře a ještě z dálnějšího východu.

Takže, prosíme čtenáře, hlaste jakékoli modře kvetoucí kosatce, které najdete v přírodě volně kvetoucí na vlhčích místech. A to k nám do Veroniky nebo přímo České botanické společnosti. A současně nešiďte naše „suchomilné“ kosatce, kterých máme na jižní Moravě v rámci Česka poměrně hojně a které vás svými květy umí potěšit už od začátku dubna. A pro úplnost názvy zbývajících druhů našich kosatců: nízký (I. pumila), skalní (I. humilis), bezlistý (I. aphylia) a pestrý (I. versicolor).

Roman Barták

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu