Čtení na tyto dny

Nov

Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.

Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu

(Jindřich Zogata)

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Rostlina roku 2024


Roman Barták, č. 1/2024, s. 32

Silně ohrožený kosatec sibiřský (Iris sibirica) byl Českou botanickou společností vyhlášen rostlinou roku 2024. Jde o druh, který ač se zabydlel i ve vojenských újezdech, je na svých stanovištích dlouhodobě ohrožován. Má rád vlhké louky, ohrožovaly ho tedy nejdříve meliorace a úpravy toků, dnes je to hlavně obhospodařování luk, jejich příliš časté kosení nebo naopak zarůstání dřevinami.

Ale nebezpečím pro tento druh můžou být i blízcí příbuzní. Jeho bratranec kosatec krvavý tím, že se dostane na jeho lokality, což už se v Česku na dvou místech stalo. Mezidruhové křížení totiž může oslabit původní populace kosatce sibiřského, případně může vést k jejich zániku. Jestli se tak na zmíněných dvou lokalitách děje, je právě zkoumáno. „Mimo lidská sídla nebyl výskyt kosatce krvavého dlouho znám. Vše se změnilo v roce 2021, kdy revize fotografií na webu iNaturalist.org zahraničním specialistou ukázala, že u nás tento druh zplaňuje nejméně od roku 2003. Celou tu dobu byl přitom českými botaniky přehlížen a nalezené rostliny byly považovány za kosatec sibiřský,“ uvedla v tiskové zprávě Česká botanická společnost.

V Česku roste v současné době přirozeně sedm druhů kosatců. Kosatec žlutofialový (I. spuria) kdysi rostoucí na vlhkých loukách jižní Moravy, je bohužel považován za vyhynulý. Vlhká stanoviště vyhledává také náš nejhojnější kosatec žlutý (I. pseudacorus), který záplavou sytě žlutých květů může potěšit leckde u vody v nižších polohách Česka, ale třeba v hornatém Švýcarsku je zákonem chráněn. Další z modře kvetoucích kosatců kosatec trávovitý (I. graminea) je dalším z kosatců, který má v oblibě vlhčí louky. Vřele doporučuji navštívit přírodní rezervaci Moravanské lúky v druhé polovině května, kdy zde kosatce trávovité kvetou. Po cestě lesem uvidíte i spoustu okrotic bílých (Cephalanthera damasonium) a dlouholistých (C. longifolia) v nádherných interiérech chřibských bučin. A když si kosatce trávovité zamilujete, tak za nimi můžete pokračovat dál do Bílých Karpat.

Kosatce sibiřské naopak příliš moravské Karpaty nemilují. Na rozdíl od kosatců trávovitých, které nejsou v Čechách původní, jsou kosatce sibiřské v západní části našeho území spíše hojnější. A kosatce krvavé, ty nejsou naše domácí vůbec. Ty pocházejí z východní Asie, z Číny, Mongolska, jižní Sibiře a ještě z dálnějšího východu.

Takže, prosíme čtenáře, hlaste jakékoli modře kvetoucí kosatce, které najdete v přírodě volně kvetoucí na vlhčích místech. A to k nám do Veroniky nebo přímo České botanické společnosti. A současně nešiďte naše „suchomilné“ kosatce, kterých máme na jižní Moravě v rámci Česka poměrně hojně a které vás svými květy umí potěšit už od začátku dubna. A pro úplnost názvy zbývajících druhů našich kosatců: nízký (I. pumila), skalní (I. humilis), bezlistý (I. aphylia) a pestrý (I. versicolor).

Roman Barták

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu