Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Babočky


Roman Barták, č. 2/2024, s. 47

Babočky jsou na první pohled běžní motýli, tento rod ale ukrývá hned několik zajímavých druhů. Pod lehce poetickým názvem se skrývá třeba pár „vizuálních“ variant našeho snad nejběžnějšího motýla, babočky kopřivové - a o těch bude řeč.

První je miniaturní babočka, má ráda rovněž kopřivy, na spodní straně křídel má vzor síťky, a proto se jmenuje síťkovaná. Horní strana křídel obsahuje o trochu více tmavé, než je tomu u babočky kopřivové, ale to jenom u její jarní formy. To je totiž největší zajímavost na této babočce, dost unikátní v říši našich motýlů. Její letní generace je totiž velmi odlišná, téměř celá hnědočerná, takže tento druh byl v minulosti dlouho považován za druhy dva. Někdy se uvádí i třetí, podzimní generace, která je barevně někde mezi generací jarní a letní.

Co se týče zbarvení baboček, tak máme v naší přírodě druhy, jimž jsou vlastní i jiné zajímavosti. Žije u nás totiž dost běžná babočka bílé C a ještě v 60. letech 20. století žila babočka bílé L. Unikátní názvy těchto motýlů byly odvozeny od bílých skvrn na rubu křídel; u prvního druhu připomíná tvar skvrny písmeno C, u druhého pak v českých zemích písmeno L, v Rakousku, kde ještě žije jako kriticky ohrožená, asi spíše písmeno V, neboť její druhové latinské jméno je vaualbum.

Obě tyto babočky jsou variantami babočky kopřivové, bílé C je menší, rezavější, s divočeji vykrojenými okraji křídel, bílé L naopak výrazně větší. A další kopřivové podobné, ale větší babočky jsou také babočka jilmová a babočka vrbová. Zatímco babočka jilmová je poměrně běžná, babočka vrbová byla v Česku od roku 1954 vyhynulá. A dobrou zprávou je, že babočka vrbová se do Česka ze sousedního Slovenska nejspíš vrací. Musíme počkat na výsledky dlouhodobějších pozorování.

Roman Barták

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu