VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Informace, databáze, datové sady, údaje, mapové podklady, zkrátka data. Již nejde o terénní zápisky nebo zprávy, ale už ani o excelovou tabulku. Dnešní data jsou často velmi sofistikovaná a běžně se mezi terénními biology mluví o GISech, fotopastech, datalogerech, ale též o metabarcodingu. A tady už si generace zrozená v minulém století začíná uvědomovat, že vlak jede už hodně rychle a hodně daleko. Vlak by měl jet tak pomalu, aby motýli mohli otevřenými okny létat dovnitř a ven, k čemuž nabádá Bolek Polívka ve filmu U mě dobrý, aby zdůraznil svůj pohled na rychlost našich životů.

Na nedostatek dat a údajů o naší přírodě si nelze stěžovat. Data navíc přibývají rychle. To, že třeba nálezová databáze ochrany přírody nedávno překročila hranici 35 milionů záznamů, však ještě neznamená, že už víme o přírodě takřka všechno. Jak data využít v praktické ochraně přírody je druhá věc. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ze zákona spravuje Informační systém ochrany přírody, kde se shromažďují a propojují různé informace o výskytu druhů, plánech péče a managementu chráněných území. V uplynulých zhruba dvou letech se tento systém výrazně posunul směrem k praktickému využívání údajů, které máme o přírodě k dispozici, a jejich propojení s informacemi o prováděné péči (managementech) v chráněných územích včetně informace o nákladech na tuto péči. Je to začátek propojování informací tak, aby byly snadno prakticky využitelné. Že nejde o problematiku týkající se jen chráněných území, dokládá dlouholetý projekt DivLand zpracovávající data o krajině jako celku, tedy napříč rezorty.

Údaje o přírodě a krajině dnes sbírá kdekdo: státní instituce, neziskové organizace, univerzity, výzkumná pracoviště a též jednotlivci. U nás je situace se sdílením dat díky pochopení mnoha aktérů relativně dobrá; do nálezové databáze AOPK ČR se sbírají data jak z ornitologické databáze AVIF, tak třeba z iNaturalistu nebo souboru BioLib. Situace v jiných zemích je ale spíše opačná a údaje si každá instituce chrání, jak ukazují zkušenosti třeba ze Zakavkazska.

Sdílení nálezových dat je ovšem jen pouhým základem pro využití v praxi. Jejich interpretace je zase jiná disciplína a zavedení poznatků do ochranářské praxe lze pro různorodost přirovnat k modernímu pětiboji: pořízení dat - výběr relevantních dat - vyhodnocení dat a jejich interpretace - zavedení poznatků do praxe - vyhodnocení úspěšnosti zavedených opatření.

V tomto čísle se věnujeme především otázce pořizování a shromažďování dat o přírodě. Překvapivě data o výskytu druhů lze získat i z pouhého vzorku vody z rybníka, jak se dozvíte z jednoho z článků. Ale pozor na zombíky!

Kromě textů o datech v ochraně přírody ale máme další pestrou nabídku. Připomínáme si nedožité osmdesátiny prvního federálního ministra životního prostředí Československa Josefa Vavrouška, kterého si nejen pamětníci každoročně připomínají na Memoriálu Josefa a Petry Vavrouškových, který se letos konal již po třicáté…

K roku motýlů aktuálně přinášíme kratochvilné obrázky Jiřího Tichoty, které vás asi překvapí, a stejně aktuálně zařazujeme rozhovor s Vladimírem Kořenem, který nedávno vydal svou knihu povídek Řeka zázraků.

A protože v druhém čísle letošní Veroniky vyšel článek o hospodaření na rybnících, který nedal spát hned dvěma polemizujícím, přinášíme i reakce na tento článek.

Je toho v podzimním čísle mnohem víc! K dobrému čtení jsme pro vás chtěli udělat opravdu maximum. Zda se nám to povedlo, nám prosím dejte vědět. Napište nám třeba do redakce na casopis(zavináč)veronica.cz, ať zjistíme, zda editorial vůbec někdo čte.

Barevný podzim přeje Tomáš Růžička