|
Vstup pro předplatitele: |
— dnes 25. listopadu 1979 —
neříkat už nadále stromům stromy,
nýbrž nazývat je jmény:
pravými, smyšlenými, přezdívkou,
nikdy ne nadávkou:
Nazdar, jeřábe před oknem,
dočkáš se letos zase kvíčal?
Čao, kočičí jabloni na dvorku!
Sníš, hruško, o budoucích rydlech?
Smrky se jmenují
Nicolas, Henri, René.
Keř pámelník volá
po komolení,
i slovo se dá rozšlapat.
Jilmy, vydržte.
(Ludvík Kundera)
Čtyři ceny byly v červnu 2024 v Senátu předány Nadací Partnerství ve spolupráci s příznivci a partnery Ceny Josefa Vavrouška. Poprvé udílel svoji cenu i ministr životního prostředí Petr Hladík.
Cenu Josefa Vavrouška v kategorii Dlouhodobý přínos získal Jan Květ. Stál u zrodu vědeckého výzkumu v oborech produkční ekologie rostlin a ekologie mokřadů v Československu. Stojí za českým termínem „mokřad“ jako ekvivalentu anglického termínu „wetland“. Zasloužil se o vznik CHKO Třeboňsko a zpoza železné opony dokázal prosadit, aby byl český výzkum produkční ekologie a ekologie mokřadů zařazen do programu UNESCO. V roce 2008 získal cenu Mezinárodního Ramsarského výboru Recognition of Eminence za zásluhy o studium a ochranu mokřadů.
Cenu Josefa Vavrouška v kategorii Výjimečný počin si odnesla Petra Kolínská za oponenturu novely stavebního zákona i významnou roli v projektu Měníme klima v legislativě. Díky tomu došlo ke zlepšení zákonného prostředí v oblasti adaptace sídel na změnu klimatu. Vede Zelený kruh, kde se věnuje koordinaci projektů se zaměřením na klima. Jako pražská radní prosazovala udržitelný rozvoj města v oblasti revitalizace brownfieldů.
Cenu ministra životního prostředí převzal Jiří Jiránek z rukou ministra Petra Hladíka. V roce 1974 stál u zrodu hnutí Brontosaurus a díky své neúnavné práci přivedl k zájmu o přírodu a životní prostředí desetitisíce mladých lidí. Představuje generaci zakladatelů moderní ochrany přírody a krajiny u nás. Bez jeho přispění by v roce 1992 nevznikl zákon o ochraně přírody a krajiny, který platí dodnes.
Cenu Ekozásek roku Nadace Partnerství obdržel mladý ochranář přírody Martin Trávníček. Předseda spolku Pestré Polabí udržuje a obnovuje místní přírodní stanoviště s cílem zachovat velkou míru biodiverzity. Vyhledává přehlížené a neudržované lokality v okolí, provádí tam vlastní biologické průzkumy a obnovuje původní charakter starých sadů či mokřadních luk.
Z podkladů Nadace Partnerství připravila redakce.