Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Období plodnosti


Dana Zajoncová, č. 3/2009, str. 1

Je květen, vše v rozpuku, dostávám zprávy o narození dětí mých přátel, moje vrstevnice se stává kmotrou. A já jsem nemocná, mám být v klidu a nenamáhat se. Mohu si o světě číst a teoreticky ho studovat. Třeba i v angličtině, na kterou nemám běžně čas. Na BBC jsem narazila na výraz staycation, vytvořený ze slov zůstat (doma) a dovolená. Nemusíte nikam jezdit, nic zařizovat, ušetříte, a přitom si odpočinete ve svém pohodlí. A nezatěžujete planetu. Jsem na tom podobně, také si mohu dovolit nepracovat a jen tak se procházet po okolí. Je to snadné nejen proto, že si trénuji fantazii a pocit sounáležitosti se světem. Bydlím na kraji města, stačí vyjít ze dveří a už jdu polní cestou mezi ječmenem a pšenicí nebo jinou cestou mezi zahrádkami kolem koní k lesu. Vstanu od počítače a vběhnu přímo do živého.

Je květen a je červen, stále si užívám své neschopnosti. Dodržuji však odpolední vycházky a vyrážím na pracovní schůzku nad novou grafikou časopisu a následně i na redakční radu, která se koná pravidelně první úterý v sudém měsíci. Další týden musím dokonce odpoledne zajít na jedno. Pokud chci Steklíkovy kresby, nejde to jinak než přímo od mistra. Poslední mi dokresluje propiskou na obálku přímo v hospodě.

Je červen, pořád jsem doma, odkud připravuji toto číslo Veroniky. V dnešní době to jde snadno, mám tu internet, mail, skype a mobil. Dostanu náhled budoucí úpravy, mohu sledovat, jak to postupuje. S grafičkou i jazykovým korektorem jsme docela sehraní, zažívám pocit společného tvoření, ze kterého mám radost.

Je 11. června, právě mi volala grafička, že jí klekl počítač, takže poslední korektury se nejspíš zpozdí o další tři dny. Jdu raději ven, jsem nervózní, protože dokud nedodělám zpožděné třetí číslo, nejsem schopna pracovat na čtvrtém, které se začíná také pomalu zpožďovat. Vylezu na kopec a sednu si na louku, je větrný i slunečný podvečer mezi dvěma bouřkami. „Ahoj, dopadlo to dobře, vůbec nic se nestalo, byla to jen hysterie a složky byly omylem přetažené jinam. Vše je zalito sluncem, časák posílám zítra dopoledne,“ hlásí večerní sms.

Brzy přijde červenec, a tak spolu s opožděným skoro prázdninovým číslem přijměte také první přílohu, kterou vás zveme na letní cesty. Třeba někam na kopec…

Dana Zajoncová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu