Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Aleje opět na pořadu dne


Václav Zemek, č. 2/2012, str. 34

Stromořadí hrají v naší kulturní krajině několik důležitých rolí. Pomineme-li funkci estetickou, je zde i funkce protierozní a krajinotvorná. Aleje rovněž tvoří přirozenou prachovou a hlukovou zábranu kolem silnic, což je důležité hlavně v současnosti, kdy narůstají emise prachových částic z dopravy. I z hlediska historického aleje kolem silnic a cest do naší krajiny náležejí.

Bohužel řadě lidí i zájmových skupin jsou trnem v oku a už se stává folklorem, že se čas od času objeví nějaký pokus o zjednodušení jejich odstraňování. Jak už se několikrát v minulosti ukázalo, může pak dojít k masivnímu kácení stromů u silnic. Takové snahy vycházejí  nejčastěji z okruhu správ silnic, případně ministerstva dopravy a jsou odůvodňovány hlavně bezpečností provozu. Pravá pohnutka je však  zřejmě finanční, neboť údržba alejí samozřejmě něco stojí.

Zatím poslední takový pokus se udál začátkem tohoto roku, kdy do poslanecké sněmovny doputovala novela zákona o provozu na  pozemních komunikacích, která se týkala především změn v systému mýtného. Byl k ní však připojen nenápadný přílepek, který by  změnil postupy povolování kácení dřevin.

Současný stav trvá od roku 2009, kdy došlo ke zpřísnění, které předpokládá, že kácení dřevin kolem komunikací se povoluje ve správním řízení. Na rozdíl od staré úpravy, kdy se kácelo pouze „na ohlášení patnáct dnů předem“. Stávalo se, že příslušný referent nestihl rozsah kácení překontrolovat nebo ohlášení ani nedorazilo na příslušný úřad. Správní řízení má výhodu v tom, že státní ochrana  přírody má lepší kontrolu, je zajištěna účast veřejnosti prostřednictvím občanských sdružení a v neposlední řadě lze (na rozdíl od  systému na ohlášení) uložit i náhradní výsadbu. Stávající úprava zákona č. 114/1992 Sb. pamatuje i na případy ohrožení bezpečnosti,  kdy je v případě nutnosti možné pokácet dřevinu i bez povolení.

Novela předložená letos ministerstvem dopravy předpokládala návrat ke stavu před rokem 2009, tedy k systému na ohlášku, což by se dle navrhovatelů týkalo jen jednotlivých dřevin, a ne stromořadí. Jak se však ukázalo, nebylo možno uspokojivě definovat, co jsou ještě  jednotlivé dřeviny, a co už je stromořadí, když například v minulosti došlo v aleji ke kácení a zůstaly rozsáhlé mezery po stromech. Sporný je už samotný výraz stromořadí, který zákon č. 114/1992 Sb. nezná. Také by znovu vypadla možnost uložení náhradní výsadby.

Při projednávání předložené novely ve výboru pro životní prostředí poslanecké sněmovny byly tyto otázky diskutovány a výbor - dle mého názoru správně - výraznou většinou schválil návrh na vypuštění části týkající se kácení dřevin z předložené novely. Závěr zazněl i na plénu poslanecké sněmovny. Na jeho základě, a také díky zájmu ze strany veřejnosti a občanských sdružení, ministerstvo upravilo svoji novelu a část o kácení byla vypuštěna.

Aleje byly tedy prozatím uchráněny. Otázka zní, na jak dlouho, neboť podobné nežádoucí snahy se zřejmě budou vracet i v budoucnu. Navíc ani dobrý zákon stromy kolem cest neochrání proti neodborné údržbě, kterou ještě stále často vidíme.


Ing. Václav Zemek (1974), poslanec PS PČR za ČSSD, člen ČSOP

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu