Čtení na tyto dny

Bivak podle Platóna

(Jaromíru Tomečkovi)

Sedím v jeskyni
u skromného ohníčku
a navzdory možné pokutě
sleduji odrazy
na vápencové kůži skály

Platónova jeskyně
v lůně Moravského krasu

Ale odrazy nejsou stínem skutečnosti

Povolání: Romantik
Již bez místa
neboť romantismus
jest důvodem
k odebrání svéprávnosti
Tudíž: Bez nároků na honorář a penzi

Sedím v jeskyni
Neskutečné odrazy
skutečně krásné chvilky

(Jaroslav Kvasnica) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Proč slavit darwinovské jubileum


Karel Hudec, č. 3/2009, str. 22

Letos 12. února uplynulo 200 let od narození Charlese Darwina, 24. listopadu před 150 lety vyšla jeho nejznámější kniha O vzniku druhů přírodním výběrem. Darwinovské jubileum jako důvod k zamyšlení nejen pro přírodovědce je oslavováno na celém světě, zejména v jeho domovské Anglii. V Brně, městě Johanna Gregora Mendla - Darwinova současníka a dalšího geniálního stavitele cesty k poznání záhad vývoje života, pořádá k Darwinovu výročí Moravské zemské muzeum výstavu, která byla slavnostní vernisáží 7. května 2009 zahájena v Pavilonu Anthropos. Až do 7. ledna 2010 bude možné blíže se seznámit jak s osobností Darwina, tak i s úhelným kamen darwinismu - evolucí živých organismů včetně člověka - a s rozdílnými interpretacemi darwinovské představy přežívání zdatnějšího v „boji o život“.

Co si vzít z Darwina v ochraně přírody? Především asi povědomí o nezastavitelné dynamice a evoluci krajiny, která mění její jednotlivé složky. Podstatná pro případnou nápravu slepých uliček vývoje však je možnost na vyhrazených vzorcích přírody zjišťovat vývoj krajiny s minimalizovanými vlivy člověka. Tato nezbytnost vyplývá i z vědomí toho, že nejen na dědičnosti, ale i na prostředí závisí existence a další evoluce člověka jako druhu.

Zejména nebiolog by měl mít na mysli, že základ člověka, ať již individua či společnosti, je a bude vždy nutně biologický, směřující přes individuum k zachování druhu. Biolog by si naopak měl být vědom toho, že člověk je tvor společenský - formy a projevy tohoto biologicky podmíněného základu jsou často k nepoznání změněny sociálně. Tuto oboustrannost by pak měl odpovědně vzít na vědomí každý - jak vědec, tak komentátor novin, a zejména politik. Všichni svým způsobem totiž evoluci člověka a jeho prostředí určují.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu