Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pralesy Zakarpatí

Tomáš Koutecký, č. 4/2018, s. 5-9, pro předplatitele

Příroda Ukrajinských Karpat a její ochrana

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 5-11, pro předplatitele

Poloniny a pastevectví

Václav Štěpánek, č. 4/2018, s. 18-21, pro předplatitele

Jak vesnice k městu Brnu přirůstaly

Jan Lacina, č. 4/2018, s. 39

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Agrární valy a haldy Jeseníků


Jiří Riezner, č. 3/2009, str. 26

Při toulkách Jeseníky a stejně tak sousedními Rychlebskými horami a Zlatohorskou vrchovinou upoutají pozornost početné kamenice a hromadnice, které geomorfologové nazývají agrární valy a agrární haldy. Tyto historické krajinné prvky se zde vyskytují v nebývalé hustotě, vyznačují se velkými rozměry a rozmanitostí tvarů. V tomto ohledu lze v České republice najít jen málo srovnatelných oblastí. Kamenice jsou dlouhé i stovky metrů a mohou být široké až 13 m a vysoké až 4 m. Hromadnice mají zpravidla kruhový či oválný půdorys a ty největší dosahují délky 20 i více metrů, výšky 4 m a objemu mnoho set m3. Některé kamenice a hromadnice mají pečlivě na sucho rovnané boční zídky z ostrohranných kamenů.

Svědkové hospodaření

Stáří agrárních valů a hald nelze přesně určit, vznikaly však bezpochyby již s přeměnou lesní půdy v zemědělskou v průběhu první a druhé kolonizační vlny (2. polovina 13. století, resp. polovina 16. až začátek 17. století), kdy byly v hlubokých jesenických údolích založeny podél vodních toků desítky řadových vsí s pravidelně vyměřenou záhumenicovou plužinou. A právě na hranicích až 2 km dlouhých a rovnoběžných záhumenicových parcel byly z kamení vysbíraného z polí po celé generace vršeny kamenice a hromadnice, místy doprovázející meze. Tam kde bylo kamení hodně, vznikaly hromadnice i uprostřed pozemků.

Po druhé světové válce přestaly být tyto vedlejší produkty tradičního obhospodařování půdy v důsledku odsunu původního německého obyvatelstva a změn v zemědělské výrobě stavěny a doplňovány a tisíce hektarů polí bylo zatravněno nebo zalesněno. Mnoho agrárních valů a hald se tak ocitlo v lesních porostech a dnes svědčí o někdejším rozsahu plužiny. Na mezích, kamenicích a hromadnicích se přestalo pást a stromy na nich již nebyly tak často nebo vůbec prořezávány.

Celkový pokles antropického tlaku na krajinu uvolnil prostor pro primární a sekundární sukcesi, která probíhá různou rychlostí. Jsou-li však agrární valy a haldy tvořeny velkými kameny, mohou zůstat dlouho nekolonizované. Zatímco některé úseky kamenic jsou pokryty mechy či lišejníky, jiné již mají mozaikovitě vyvinuté bylinné a keřové patro doplněné solitérními stromy. V těsném sousedství se často vyskytují druhy nejrůznějších potravních, hydrických a světelných nároků, epility, kapradiny nebo listové sukulenty. Místy se dřevinný doprovod kamenic v posledních desetiletích natolik rozrostl, že dosahuje šířky až 22 m a zabírá stále více přilehlé zemědělské půdy.

Vegetace

Nejrozšířenější z nejméně dvou desítek druhů keřů vyskytujících se na agrárních valech a haldách je střemcha obecná, líska obecná, maliník, růže šípková a různé druhy vrb, celkově dominují endozoochorní druhy. Ze stromů to jsou pionýrské druhy (zejména bříza bělokorá a jeřáb ptačí) a v kamenitém substrátu dobře kořenící suťoví specialisté - javor klen, lípa srdčitá, javor mléč a jasan ztepilý, přičemž zejména první dva druhy vytvářejí bohaté pařezové výmladky. Na okrajích kamenic a hromadnic nacházejí útočiště také plané ovocné stromy (nejčastěji třešeň ptačí), z jehličnanů je hojnější jen smrk ztepilý a modřín opadavý.

Porosty agrárních valů a hald se vyznačují vysokou druhovou, prostorovou a věkovou rozmanitostí, což podmiňuje řada faktorů: rozmanitost půdních a (mikro)klimatických podmínek, různá sukcesní vyspělost, současný i minulý management, využití sousedních pozemků aj. Společenstva kamenic a hromadnic jsou zpravidla podmíněně přirozená až přírodě blízká a představují jakési „ostrovy biodiverzity“ mezi sousedními druhově chudšími ekosystémy (kulturní louky a pastviny, smrkové monokultury).

Prvky krajinného rázu

Agrární valy a haldy jsou v jesenické podhorské krajině natolik hojné a vizuálně výrazné, že spoluurčují krajinný ráz a zvyšují krajinnou heterogenitu. Pro svoje přírodní, estetické a kulturně-historické hodnoty by si agrární valy a haldy se svým vegetačním doprovodem zasloužily ochranu, například jako významný krajinný prvek. Krajinářsky nejcennější oblast - horní povodí Opavice - by bylo vhodné vyhlásit jako přírodní park, který by navazoval na CHKO Jeseníky na jejím východním okraji. Celkový charakter tohoto regionu doplňují stavby lidové architektury (dochované ve větším počtu například v Heřmanovicích, Spáleném a Komoře), relikty po těžbě drahých kovů (staré štoly, pinky) a sakrální památky. Pro vysoký výskyt historických krajinných prvků a struktur lze zdejší kraj označit jako historickou kulturní krajinu.

Jiří Riezner


Mgr. Jiří Riezner, Ph.D., vystudoval kartografii na Přírodovědecké fakultě MU.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu