Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Babočky na tahu


Zdeněk Laštůvka, č. 3/2009, str. 27

Ve dnech 17. až 20. května 2009, v menší intenzitě v následujících dnech a znovu velmi početně 24.-26. května byl na mnoha místech našeho území pozorován neobvykle početný tah baboček bodlákových (Vanessa cardui). Tato babočka má značné rozšíření - vyskytuje se v Evropě, Asii, severní části Afriky a v Severní Americe. Ale jen v teplých, subtropických částech tohoto obrovského areálu žije trvale, do severnějších oblastí s mírným klimatem proniká jen jako sezonní migrant. Početnost babočky bodlákové ve střední Evropě meziročně výrazně kolísá v závislosti na počasí a zvláště na početnosti druhu ve Středomoří a severní Africe. V některých letech se neobjeví téměř vůbec, jindy jednotlivě nebo naopak velmi hojně. Obvykle k nám přiletuje kolem poloviny května, další jedna nebo dvě generace se vyvíjejí na našem území, ale jejich jedinci také mohou přiletět. Housenka požírá nejčastěji listy pcháčů a bodláků, ale není vybíravá a můžeme ji najít na řadě dalších rostlin, např. na podbělu, bělolistu, lopuchu nebo kopřivě. V jižnějších oblastech je považována za škůdce sóji a některých složnokvětých. Motýli poslední generace se mohou na podzim vracet na jih, ale častěji hynou po příchodu chladného počasí. Naši zimu nejsou schopni přečkat.

Babočka bodláková je vynikající letec, je schopna překonat obrovské vzdálenosti, přeletí i značně široké vodní překážky nebo vysoké hory. Vícekrát byla zaregistrována dokonce i na Islandu. Např. ve druhé polovině června 1949 bylo na jižním pobřeží Islandu pozorováno několik jedinců. Zprvu se předpokládalo, že sem doletěli z Britských ostrovů, i to už je více než 1 000 km. Po pečlivé analýze meteorologické situace, kterou provedli dánští entomologové - hluboká tlaková níže nad Atlantikem a rozsáhlá tlaková výše severovýchodně od Britských ostrovů - se ukázalo, že babočkám pomohlo silné vzdušné proudění a musely být „nasáty“ někde na Pyrenejském poloostrově nebo dokonce v Maroku. Jejich cesta nad Atlantikem tak mohla přesáhnout 3 000 km.

Tahy baboček bodlákových byly zaznamenány mnohokrát i na našem území, ale většinou trvaly jen několik hodin a měly spíše lokální charakter. Tah, který probíhal letos během několika květnových dní, byl neuvěřitelně početný a velkoplošný. Byl pozorován nejen větším počtem biologů (záměrně uvádím konkrétní pozorování, která dokládají masovost a nápadnost tohoto jevu: J. Bryja - Studenec, T. Dufek - Hustopečsko, M. Hluchý - jižní Morava, Maďarsko, M. Homolka - Milevsko, Z. Hubálek - Valtice, V. Hula - Krušné hory, J. Chytil - okolí Pálavy, F. Kopeček - Uherské Hradiště, M. Kopp - Uničov, J. Kulfan - okolí Zvolena, A. Laštůvka - Prostějovsko, Z. Laštůvka - Brno, více míst jižní Moravy, Maďarsko na východ masově po Miškovec, pak již méně, v Rumunsku jednotlivě, H. Šefrová - Bílovice nad Svitavou, J. Uřičář - Váté písky a Znojemsko, z jiných míst Evropy: S. Gomboc - Slovinsko a Chorvatsko asi o týden dříve než u nás, někteří jedinci dokonce přiletovali i po setmění ke světlu, M. Kurz - Salzburg, F. Lichtenberger - při dvouhodinové zácpě na dálnici u Vídně pozoroval přibližně každou vteřinu jednoho motýla, v Alpách až do 2 400 m, L. Reser - Švýcarsko, Ch. Wieser - Štýrsko), ale všimli si jej i lidé, kteří o přírodu obvykle větší zájem nejeví. Nepříjemný byl řidičům, protože usmrcené babočky silně znečišťovaly čelní skla aut např. při cestě po dálnici z Brna do Břeclavi. Za dobu pěti minut bylo možné napočítat 60-80 migrujících jedinců, většinou táhli jednotlivě, méně ve dvojicích, trojicích nebo menších skupinkách. Aleš Laštůvka napočítal 19. 5. u Bedihoště na Prostějovsku v době od 10 do 17 hodin zhruba 21 tisíc táhnoucích motýlů.

Motýli, kteří překonají vzdálenost stovek kilometrů z jižní Evropy nebo dokonce severní Afriky jsou často zcela vyčerpaní a ve velmi zuboženém stavu a někteří hynou, aniž by stačili naklást vajíčka.

Zdeněk Laštůvka

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu