Čtení na tyto dny

Dětská prosba

Přivez mi něco živého -
- utíká Katka k tatínkovi
startujícímu mezi paneláky auto

Něco živého  Určitě
Nezapomeň tati

(Jindřich Zogata)

 

 

 

Doporučujeme ke čtení

Význam a využití dřevobytných hub

č. 4/2020, s. 8-12, pro předplatitele

Houbeles pictus, Houbeles musicus

Petr Maděra, Alžběta Trojanová, Jakub Salaš, č. 4/2020, 14-17, pro předplatitele

Ceny Josefa Vavrouška za rok 2019

Yvonna Gaillyová, č. 4/2020, s. 36-37

Na DOLním toku

David Veselý, č. 4/2020, s. 38-39

Příčiny ubývání opylovatelů v krajině

Jaromír Čížek, č. 3/2020, s. 2-4

Tvorba regionálních lučních směsí

Ivana Jongepierová, č. 3/2020, s. 8-9

Doufám v objevování stále nových krajin svého srdce

Jan Lepš, č. 3/2020, s. 30-31, pro předplatitele

Jan Lacina výtvarník

Ivo Dostál, č. 3/2020, s. 36-37, pro předplatitele

Stín muže, který sázel


Mojmír Vlašín, č. 3/2009, str. 28

Muž, který sázel stromy je povídka Jeana Giona o síle odhodlání z roku 1953. Je to příběh muže jménem Elzéard Bouffier, který po tragickém zlomu v životě věnoval veškeré své úsilí vysazování nového lesa v pustých francouzských alpských zákoutích. Vyzařoval z něho klid a vyrovnanost a bez ohledu na dvě světové války pokračoval ve svém díle až do své smrti ve vysokém věku. Povídka byla přeložena z francouzštiny do mnoha jazyků, včetně češtiny. Podle příběhu byl natočen i stejnojmenný animovaný film.

Studenti humanitní environmentalistiky z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně sdružení v okrašlovacím spolku nastudovali stejnojmennou poetickou stínohru. Režie se ujal Lukáš Kala, který zároveň vytvořil velmi dobrý scénář. Nádherné stínové loutky navrhl Milan Suchánek. V roli vypravěče, jakoby samotného Jeana Giona, se osvědčil Jan Blažek. Stíny na plátně vodili studenti s velkým nasazením, a tak hra sklidila na konci frenetický potlesk.

Je opravdu příjemné v době multimediální kaše plné mailů, esemesek, smajlíků a chatů sledovat mladé lidi, jak se vracejí k nejprimitivnější formě dramatického umění. Cesta ze srdce do srdce byla oddělena jen tenkým promítacím plátnem a drobné organizační nedostatky jen podtrhovaly pel amatérismu (v tom nejlepším slova smyslu), který tak chybí v současném showbyznysu.

Co hře vytknout? Snad jen to, že přestávky mezi jednotlivými obrazy byly vyplněny nejen zvukem flétny či hlasem vypravěče, ale občas i hluchým tichem, což bylo trochu škoda. Každopádně jen houšť takových akcí!

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu