Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Stín muže, který sázel


Mojmír Vlašín, č. 3/2009, str. 28

Muž, který sázel stromy je povídka Jeana Giona o síle odhodlání z roku 1953. Je to příběh muže jménem Elzéard Bouffier, který po tragickém zlomu v životě věnoval veškeré své úsilí vysazování nového lesa v pustých francouzských alpských zákoutích. Vyzařoval z něho klid a vyrovnanost a bez ohledu na dvě světové války pokračoval ve svém díle až do své smrti ve vysokém věku. Povídka byla přeložena z francouzštiny do mnoha jazyků, včetně češtiny. Podle příběhu byl natočen i stejnojmenný animovaný film.

Studenti humanitní environmentalistiky z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně sdružení v okrašlovacím spolku nastudovali stejnojmennou poetickou stínohru. Režie se ujal Lukáš Kala, který zároveň vytvořil velmi dobrý scénář. Nádherné stínové loutky navrhl Milan Suchánek. V roli vypravěče, jakoby samotného Jeana Giona, se osvědčil Jan Blažek. Stíny na plátně vodili studenti s velkým nasazením, a tak hra sklidila na konci frenetický potlesk.

Je opravdu příjemné v době multimediální kaše plné mailů, esemesek, smajlíků a chatů sledovat mladé lidi, jak se vracejí k nejprimitivnější formě dramatického umění. Cesta ze srdce do srdce byla oddělena jen tenkým promítacím plátnem a drobné organizační nedostatky jen podtrhovaly pel amatérismu (v tom nejlepším slova smyslu), který tak chybí v současném showbyznysu.

Co hře vytknout? Snad jen to, že přestávky mezi jednotlivými obrazy byly vyplněny nejen zvukem flétny či hlasem vypravěče, ale občas i hluchým tichem, což bylo trochu škoda. Každopádně jen houšť takových akcí!

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu