VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Čeřovský, J., Podhajská, Z., Turoňová, D. (eds.): Botanicky významná území České republiky. AOPK ČR, Praha 2007, 407 s.

Kniha Botanicky významná území České republiky je jedním z výsledků iniciativy na ochranu evropského rostlinstva Planta Europa. Toto mezinárodní sdružení se svým projektem „botanicky významná území“ (IPAs - Important Plant Areas) má záměr zajistit adekvátní ochranu autochtonních rostlin na vybraných nejcennějších územích. V České republice byly práce na realizaci projektu zahájeny v průběhu roku 2002 pod koordinací Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Ojedinělé je, že při výběru území byly zahrnuty nejen informace o cévnatých rostlinách, ale také o mechorostech, lišejnících a houbách.

Území v ČR byla vybírána podle několika kritérií: A - podle výskytu významných druhů - a) globálně ohrožené, b) evropsky ohrožené, c) ohrožené endemity národní a širší s výskytem ve dvou a více státech; B - podle druhového bohatství a C - podle evropsky ohrožených přírodních stanovišť. Takto bylo vybráno celkem 75 botanicky významných území ČR.

Třebaže bychom v knize rádi viděli i některá další území, zachycují ta vybraná podstatnou část pestrosti živé přírody České republiky. Můžeme tak na jejích stránkách navštívit jarní, kvetoucí lužní lesy soutoku Moravy a Dyje, Litovelského Pomoraví, Poohří, podhorské Nivy Morávky nebo Libického luhu v Polabí. Za strhujícími panorámaty se můžeme vydat do hluboce zaříznutých údolí Dyje v NP Podyjí nebo údolí Oslavy. Poslední zbytky dříve rozšířených slanisek najdeme na jižní Moravě u rybníka Nesyt, na Trkmanském dvoře nebo v západních Čechách v NPR Soos. Vegetaci kontinentálnějších období pleistocénu můžeme zhlédnout na suchých stepích jižní Moravy, kde se můžeme kochat kvetoucími stepními běžci - katrány na Pouzdřanské stepi nebo v PR Špice, těšit se rozkvetlou skalní stepí krumlovsko-rokytenských slepenců, v Českém středohoří nebo na Bílých stráních obdivovat záplavu květů bělozářek liliovitých. Není jiného území u nás, které by více symbolizovalo souhru přírodního prostředí a soustavného kultivování krajiny člověkem, než je tomu v Bílých Karpatech. Specifikem české krajiny jsou i rybníky, mezi ty nejcennější patří např. Břehyňský a Maňovický rybník a Hrdibořické rybníky. Mezi nejcennější území patří ta nejméně dotčená - pralesovité porosty a přírodě blízké lesy, ty vyšších poloh najdeme např. v Boubínském pralese, Novohradských pralesích, v beskydském Mionší nebo v nižších polohách v NPR Karlštejn-Koda, v NP Podyjí a na soutoku Oslavy a Chvojnice. Horské oblasti reprezentují např. Krkonoše, Králický Sněžník a Praděd. Můžeme nasát vůni a pohroužit se do mlh rašelinišť Božídarského, Červeného blata, Modravské slatě nebo Rejvízu. Další jedinečností je výskyt mnoha hadcových výchozů v krystalinické části České republiky, na něž jsou vázány vzácné reliktní druhy a endemity, mezi vybraná území patří Dolnokralovické hadce, Mariánskolázeňské hadce a Mohelenská hadcová step. Recenzovaná publikace představuje cenná území, která jsou svědectvím historie české krajiny.

Jednotlivá botanicky cenná území jsou abecedně seřazena s uvedením lokalizačních údajů, stručné charakteristiky (fytogeografické zařazení, geologie, půdy), územní ochrany, botanického významu (odůvodnění zařazení do IPA, specifika biotopů), ohrožení a problematiky ochrany území, výzkumu (základní informace o případném výzkumu na lokalitě), využití (typy hospodaření), údajů o biotopech podle systému EUNIS a jejich pokryvnosti (biotopy v systému EUNIS doplněné o kódy jednotek Katalogu biotopů ČR zastoupených v území), managementu, plánu péče, vybrané literatury a zpracovatelů.

Kolektiv mnoha autorů zaručuje vysokou odbornou úroveň. Knihu lze doporučit každému, kdo se zajímá o cenné druhy naší flóry a o naši přírodu vůbec.

Petr Halas