Vstup pro předplatitele: |
Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.
Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu
(Jindřich Zogata)
Proměny říční krajiny
Středoevropské řeky prodělaly značný vývoj. V dávné minulosti měly více ramen a široká a mělká řečiště. Rozptýlená, druhově a strukturně poměrně pestrá vegetace odrážela členitost nivy s převážně štěrkopískovým povrchem. V důsledku lidských zásahů do horních částí povodí (kolonizace od 11. století) se řeky více zavodnily a unášely velké množství erodovaného materiálu, který se usazoval v nivách. Za mnoho let tak vznikly několikametrové nánosy povodňových hlín a povrch dříve rozmanitý se zarovnal. Říční koryta se přizpůsobila novým podmínkám a často začala výrazněji meandrovat. Vytvořily se také předpoklady pro vznik hustých lužních lesů a nivních luk. Dřeviny se dostaly ve velkém rozsahu až k samotnému korytu řek a říček a významněji se podílely na jejich utváření. V rámci meandrování probíhalo intenzivní překládání koryta spojené s přísunem velkého množství rozměrných stromů do koryta. Postupem času byly kmeny překryty sedimenty a na dlouhou dobu zmizely. Dalšími bočními pohyby říčních koryt jsou opět obnažovány. Můžeme si tak udělat představu o množství a velikosti dřeva a úrovni tehdejšího říčního dna našich řek.
Dřevo do řeky patří
V poslední době je objevován obrovský potenciál říčního dřeva při rehabilitaci říčních systémů. Ve vyspělých zemích existují četné manuály, které rámcově udávají použití a efekty říčního dřeva. Může jít o pevné a trvalé umístění kusu dřeva ukotveného ke dnu či břehu, částečné připevnění pomocí kabelů nebo jsou celé stromy volně vkládány do řeky, což nejlépe napodobuje přirozený přísun a pohyb. V ČR není dosud až na některé pilotní projekty v revitalizační praxi říční dřevo využíváno, ba co víc, až na výjimky je z koryt odstraňováno a preventivně se zasahuje i na břehových porostech. Je to dáno především stavem legislativy a ve vodním hospodářství zažitým negativním vnímáním říčního dřeva. Pár dobrých příkladů nicméně známe už i z ČR.
Obnova štěrkonosného větvení a rozlivů do nivy
Podbeskydská říčka Kněhyně se vlévá v Postřední Bečvě do Rožnovské Bečvy. Jedná se o 300 m dlouhý říční úsek v II. zóně CHKO Beskydy. Akce byla fi nancována z Programu revitalizace říčních systémů, žadatelem byla Správa CHKO Beskydy.
Zhodnocení revitalizace
Současná podoba znamená výrazný kvalitativní posun. Nastala přeměna uniformního koryta na dvě velmi členitá koryta napojená na okolní, taktéž členitější nivu s řadou drobnějších korýtek. Splaveniny korytem dříve pouze procházely, dnes se tu shromažďují. Koryta a niva se tak mohou stále vyvíjet. Úpravy jsou dobrým základem pro vytvoření typických biotopů štěrkových náplavů horských toků. Větší rozmanitost hloubek vody a jejího proudění přitahuje rostliny a živočichy. Podle biologického průzkumu z roku 2006 se zde nalézají náletové dřeviny (bříza bělokorá, vrba jíva), v podrostu běžné podhorské druhy štěrkových lavic a pobřežní vegetace malých toků (máta vodní, lipnice bahenní). Byl však zjištěn i výskyt ruderálních druhů (kopřiva dvoudomá, vratič obecný, pelyněk černobýl), což svědčí o nadbytku živin v ekosystému. Jsou schopny vytlačit druhy jiné či rychleji obsadit nově vzniklá stanoviště (například čerstvé náplavy). Entomologický průzkum zaměřený na ploštice a brouky prokázal poměrně pestré a početné složení s postupným přibýváním specializovaných druhů. Úspěchem je přítomnost skokana hnědého. Mělké a široké řečiště se stalo migračním uzlem.
Jednalo se o velkorysou akci s úpravami celé nivy a zřejmě i zbytečně složitou stabilizací jednotlivých částí koryt. Byly úpravy skutečně nutné? Z prvního dílu již víme, že zcela samovolné revitalizace jsou těmi nejlepšími. Rychlá a výrazná eroze zcela jistě mnoho lidí vyděsila, ale nebylo by lepší ponechat území přirozenému vývoji? Nenastala by po fázi eroze akumulace materiálu? To se již nedozvíme. K obnovení potenciálně přirozeného stavu byl proveden biotechnický zásah. O něm však nevíme, jestli je pro dané území vhodný, je to jen určité přiblížení. Ale horší stav než původně upravený již být nemůže. Použit byl výhradně místní materiál. Velké množství dřevní hmoty bylo zahrabáno pod zem. Ve větvících se tocích se vyskytuje říční dřevo také na povrchu, vytváří akumulace a aktivně formuje koryto. V tomto případě bylo na nadzemní struktury jaksi zapomenuto.
Z širšího pohledu lze celou akci hodnotit jako typicky nekoncepční přístup. Problém je řešen v místě, kde se projevil. Není hledána příčina vzniku, natož uvažováno celé povodí. V tomto konkrétním případě došlo k poničení úseku koryta a forma revitalizace byla zvolena tak, aby to alespoň nějakou dobu pěkně vypadalo a fungovalo. Rehabilitací dalších úseků Kněhyně a jejích přítoků se nikdo nezabýval. Z dlouhodobějšího hlediska bude potřeba zajistit plynulý přísun sedimentů, které jsou nyní zadržovány hrazením bystřin, a plnohodnotné napojení na Bečvu. Bez těchto a dalších opatření revitalizace zůstane jen uměle vytvořeným a izolovaným ostrůvkem. Udávané náklady činily 4,3 milionu Kč, každý metr koryta a nivy tedy stál asi 15 000 Kč!
Mgr. Lukáš Krejčí, Ph.D., (1982) - v Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty MU a Unii pro řeku Moravu se zaměřuje na studium říční krajiny a její ochrany, krejcilukas(zavináč)atlas.cz