Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Poznámka editora


Miroslav Kundrata, č. 2/1991, str. 3

Věříme, že náš časopis našel už značnou část čtenářů mimo okruh ekologických hnutí - to je také jeho cílem. Přesto se obracíme k Vám všem jako k sympatizujícím s prosbou o zamyšlení nad vážností dnešní situace.

Všichni cítíte, jak se ekologické problémy dostávají do pozadí za existenční ekonomické starosti lidí i podniků. Je to patrné nejen z profilu sdělovacích prostředků, rozvojových programů obcí a firem, ale také z poklesu počtu členů ČSOP i jiných ekologických sdružení a z radikálního snížení počtu předplatitelů ekologických časopisů. Stále hůře se budou hledat lidé na dobrovolné práce pro pomoc životnímu prostředí. Všechno to je pochopitelné a vysvětlitelné, ale pokud na negativní trendy okamžitě nezareagujeme, ztratíme to nejcennější, co dnes máme - adresy několika desítek tisíc lidí, kteří se v ekologickém hnutí angažovali byť i jenom tím, že platili formální členské příspěvky a že se do jejich rodin dostal ochranářský tisk.

Především si musíme uvědomit riziko izolovanosti ekologických iniciativ. Ukazuje se, že patnáctileté zpoždění za bodem obratu západních zemí k akcentování ochrany životního prostředí se nejvíc projevuje ve sféře myšlení lidí. Argumenty, které běžný občan západní Evropy dnes považuje za samozřejmé, charakterizuje náš konzument, iniciativně informovaný pouze o jedné straně slastného života za hranicemi, obvykle slovy: „… to máme vylézt zpátky na stromy?“

Musíme se smířit s tímto žalostným stavem ekologického povědomí populace a přizpůsobit tomu strategii práce. Získání veřejnosti se neobejde bez velkého množství programů, do kterých se může zapojit široký okruh lidí, jsou poměrně jednoduché na organizaci i financování a jejich výsledky se projeví v krátké době 1 až 3 let. V delších časových horizontech totiž nejsou lidé ochotni uvažovat.

Máme základní nedostatky v umění práce s lidmi - příkladem toho mohou být Nové Mlýny, kde se (samozřejmě s většinovým přispěním silné jachtařské, rybářské a vodohospodářské lobby) podařilo spíše tvrdě oddělit obě protichůdné zájmové skupiny a dezorientovat veřejnost.

V době, kdy počet příznivců ekologických hnutí na Západě roste, my, i přes katastrofální stav životního prostředí v celé zemi, zájemce ztrácíme. Můžeme se vymlouvat na to či na ono, ale zatím se nepodařilo vytvořit to hlavní - společenské klima, které by akcentovalo dlouhodobé ekologické hodnoty, a které by naopak pranýřovalo chování neekologické. Tyto preference chybí v chování politiků, včetně pana prezidenta, v daňovém systému, v přístupu k projednávání zákonů i v takových rozporných detailech, že náš ekologický časopis tiskneme na papíře, který popírá to, co se snažíme hlásat. Jsem přesvědčen, že každý z nás může pomoci žádoucí klima vytvořit. Je spojeno s mnohými atributy, které byly samozřejmě spojovány s „ideálními vlastnostmi“ našich předků - skromností, pílí a čestností. Dnes jsou tyto lidské vlastnosti vytlačeny pojmy pružnost, prosperita a zahraniční kapitál.

Jsme svědky toho, jak nabírají druhý dech holdingové společnosti, které chtějí vykoupit přírodní a historické dědictví tohoto státu dříve, než budou přesně formulovány zásady jeho spravování. Ve správních radách společností sedí vysocí státní úředníci, ba dokonce poslanci. Jako zázrakem najednou schopní ředitelé státních podniků už vymysleli cesty, jak převést majetek neprosperujících státních firem do společností, kde budou mít hlavní slovo opět oni. Nejhorší je, že tyto snahy se týkají takových komodit, jako je les nebo historické areály typu Lednice a Valtic. To není slovo proti privatizaci, ale pro stanovení přesných pravidel hry. Lesům to totiž vyjde nastejno, jestli je „zmydlí“ komunisté či kapitalisté, a prodat dřevo na stojatě, to byl vždy symbol největšího úpadku majitele.

Obracíme se proto na všechny čtenáře a jejich přátele, aby se neodvraceli od ochranářských spolků, byť jsou v jakékoliv krizi. Jedině ve sdruženích nezávislých na vládě může mít vláda a parlament kontrolu svého jednání, jedině silnější aktivity jsou schopné angažovat dostatečně velký okruh odborníků. Svoji loajalitu s úsilím za zlepšení životního prostředí mohou projevit i ti, kteří nemají čas se sami angažovat, tím, že přispějí na některou z iniciativ - například i na náš časopis.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu