Čtení na tyto dny

Říční hrnek

Říční hrnek
jsme našli
v osikovém břehu
Ptáci z něho pili
ryby z něho pily

Ptáci, laně a filozofové
ale snad nebude hned nejhůř

v důvěřivém kruhu
čistá vodo
mít tě blízko
být ti blízko
by mi pro začátek
stačilo 

(Jiřina Salaquardová)

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Poznámka editora


Miroslav Kundrata, č. 2/1991, str. 3

Věříme, že náš časopis našel už značnou část čtenářů mimo okruh ekologických hnutí - to je také jeho cílem. Přesto se obracíme k Vám všem jako k sympatizujícím s prosbou o zamyšlení nad vážností dnešní situace.

Všichni cítíte, jak se ekologické problémy dostávají do pozadí za existenční ekonomické starosti lidí i podniků. Je to patrné nejen z profilu sdělovacích prostředků, rozvojových programů obcí a firem, ale také z poklesu počtu členů ČSOP i jiných ekologických sdružení a z radikálního snížení počtu předplatitelů ekologických časopisů. Stále hůře se budou hledat lidé na dobrovolné práce pro pomoc životnímu prostředí. Všechno to je pochopitelné a vysvětlitelné, ale pokud na negativní trendy okamžitě nezareagujeme, ztratíme to nejcennější, co dnes máme - adresy několika desítek tisíc lidí, kteří se v ekologickém hnutí angažovali byť i jenom tím, že platili formální členské příspěvky a že se do jejich rodin dostal ochranářský tisk.

Především si musíme uvědomit riziko izolovanosti ekologických iniciativ. Ukazuje se, že patnáctileté zpoždění za bodem obratu západních zemí k akcentování ochrany životního prostředí se nejvíc projevuje ve sféře myšlení lidí. Argumenty, které běžný občan západní Evropy dnes považuje za samozřejmé, charakterizuje náš konzument, iniciativně informovaný pouze o jedné straně slastného života za hranicemi, obvykle slovy: „… to máme vylézt zpátky na stromy?“

Musíme se smířit s tímto žalostným stavem ekologického povědomí populace a přizpůsobit tomu strategii práce. Získání veřejnosti se neobejde bez velkého množství programů, do kterých se může zapojit široký okruh lidí, jsou poměrně jednoduché na organizaci i financování a jejich výsledky se projeví v krátké době 1 až 3 let. V delších časových horizontech totiž nejsou lidé ochotni uvažovat.

Máme základní nedostatky v umění práce s lidmi - příkladem toho mohou být Nové Mlýny, kde se (samozřejmě s většinovým přispěním silné jachtařské, rybářské a vodohospodářské lobby) podařilo spíše tvrdě oddělit obě protichůdné zájmové skupiny a dezorientovat veřejnost.

V době, kdy počet příznivců ekologických hnutí na Západě roste, my, i přes katastrofální stav životního prostředí v celé zemi, zájemce ztrácíme. Můžeme se vymlouvat na to či na ono, ale zatím se nepodařilo vytvořit to hlavní - společenské klima, které by akcentovalo dlouhodobé ekologické hodnoty, a které by naopak pranýřovalo chování neekologické. Tyto preference chybí v chování politiků, včetně pana prezidenta, v daňovém systému, v přístupu k projednávání zákonů i v takových rozporných detailech, že náš ekologický časopis tiskneme na papíře, který popírá to, co se snažíme hlásat. Jsem přesvědčen, že každý z nás může pomoci žádoucí klima vytvořit. Je spojeno s mnohými atributy, které byly samozřejmě spojovány s „ideálními vlastnostmi“ našich předků - skromností, pílí a čestností. Dnes jsou tyto lidské vlastnosti vytlačeny pojmy pružnost, prosperita a zahraniční kapitál.

Jsme svědky toho, jak nabírají druhý dech holdingové společnosti, které chtějí vykoupit přírodní a historické dědictví tohoto státu dříve, než budou přesně formulovány zásady jeho spravování. Ve správních radách společností sedí vysocí státní úředníci, ba dokonce poslanci. Jako zázrakem najednou schopní ředitelé státních podniků už vymysleli cesty, jak převést majetek neprosperujících státních firem do společností, kde budou mít hlavní slovo opět oni. Nejhorší je, že tyto snahy se týkají takových komodit, jako je les nebo historické areály typu Lednice a Valtic. To není slovo proti privatizaci, ale pro stanovení přesných pravidel hry. Lesům to totiž vyjde nastejno, jestli je „zmydlí“ komunisté či kapitalisté, a prodat dřevo na stojatě, to byl vždy symbol největšího úpadku majitele.

Obracíme se proto na všechny čtenáře a jejich přátele, aby se neodvraceli od ochranářských spolků, byť jsou v jakékoliv krizi. Jedině ve sdruženích nezávislých na vládě může mít vláda a parlament kontrolu svého jednání, jedině silnější aktivity jsou schopné angažovat dostatečně velký okruh odborníků. Svoji loajalitu s úsilím za zlepšení životního prostředí mohou projevit i ti, kteří nemají čas se sami angažovat, tím, že přispějí na některou z iniciativ - například i na náš časopis.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu