Vstup pro předplatitele: |
Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá
Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda
Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár
(Josef Hrubý)
Populace tropických druhů prudce klesají, zatímco nároky lidstva jsou až o 50 % vyšší, než je Země schopna unést - odhaluje Living Planet Report 2010 - významná zpráva o zdraví planety, kterou v polovině října zveřejnila World Wild Foundation (WWF). Hodnotí i ekologickou stopu jednotlivých zemí: Česká republika je mezi nejhoršími.
Zpráva vychází jednou za dva roky. Tentokrát ji vypracovaly dvě prestižní vědecké organizace Zoological Society of London a Global Footprint Network. Používá se v ní tzv. index hodnocení planety (Living Planet Index), který posuzuje stav 8 000 populací více než 2 500 druhů. Index vykazuje pokles o 30 % od roku 1970, přičemž nejvíce postiženy jsou tropy se 60procentním snížením biodiverzity.
„Alarmující je míra ztráty biologické rozmanitosti v nízkopříjmových, tropických zemích, zatímco v rozvinutém světě žijeme ve falešném ráji poháněném nadměrnou spotřebou a vysokými emisemi oxidu uhličitého,“ komentuje Jim Leape, generální ředitel mezinárodního ochranářského sdružení WWF International. Zpráva ukazuje jistá slibná zlepšení populací některých druhů v mírném zeměpisném pásmu, která nastala také díky ochranářskému úsilí a zlepšení v oblasti kontroly znečištění a odpadů. Na druhé straně sledované populace sladkovodních tropických druhů poklesly téměř o 70 % - více než jakékoli jiné druhy na souši i v oceánu.
Ekologická stopa, jeden z ukazatelů používaných v této zprávě, ukazuje, že naše poptávka po přírodních zdrojích se od roku 1966 zdvojnásobila a my dnes potřebujeme pro náš život ekvivalent 1,5 planety. Budeme-li pokračovat ve spotřebě překračující limity Země, budeme v roce 2030 využívat kapacitu dvou zeměkoulí, abychom pokryli naše roční potřeby. Pořadí 10 zemí s největší ekologickou stopou na osobu je následující: Spojené arabské emiráty, Katar, Dánsko, Belgie, Spojené státy, Estonsko, Kanada, Austrálie, Kuvajt a Irsko. Česká republika je hned v závěsu - na smutném 14. místě ze všech 153 zemí.
„Zpráva ukazuje, že pokračování současného vývoje spotřeby by nás vedlo k bodu, odkud není návratu,“ dodal Leape. „Pokud by každý žil jako průměrný obyvatel Spojených arabských emirátů nebo USA, bylo by na podporu světové populace zapotřebí 4,5 zeměkoule.“ Andreas Beckmann z WWF k tomu říká: „Česká republika jistě není chudou zemí, ale není ani tak bohatá, aby se její umístění dalo vysvětlit jen vysokými příjmy a úrovní rozmařilé spotřeby. Vysvětlení hledejme v tom, jak neefektivně Česko využívá energii i další přírodní zdroje. Tam bych hledal cesty k nápravě.“
Hlavním viníkem ekologického přetížení planety je uhlík. Alarmující jedenáctinásobné zvýšení naší uhlíkové stopy za posledních pět let znamená, že uhlík dnes zodpovídá za více než polovinu celosvětové ekologické stopy. Jenom 33 zemí OECD, sdružující nejbohatší státy, tvoří téměř 40 procent celosvětové stopy. V rostoucích ekonomikách označovaných BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) však žije dvakrát tolik lidí než v zemích OECD. Zpráva ukazuje, že aktuální vývoj je přivedl na trajektorii, kdy mohou OECD předehnat, pokud se této cesty rozvoje budou nadále držet.
„Země, které udržují vysokou úroveň své závislosti na zdrojích, ženou své vlastní ekonomiky do ohrožení,“ řekl Mathis Wackernagel, prezident Global Footprint Network, který před lety pojem ekologická stopa definoval. „Země, které jsou schopny poskytnout nejvyšší kvalitu života za minimálních ekologických nákladů naproti tomu slouží nejen globálnímu zájmu, ale budou na špici ve světě s omezenými zdroji,“ dodal.
„V české společnosti panuje stále pocit, že je třeba něco budovat - dálnice, supermarkety, parkoviště, letiště a podobně. A pokud ne, tak se nám bude dařit zle,“ komentuje Mojmír Vlašín z Ekologického institutu Veronica a pokračuje: „Domnívám se, že tento dojem je úplně falešný, že budování samo o sobě nepřináší žádné štěstí, zato zcela jistě přináší zkázu přírodě. Za krizi biodiverzity nejsou zodpovědní jen ti, kteří kácejí tropické pralesy, ale i ti, co u nás betonují krajinu.“ Zpráva nastiňuje řešení potřebná k zajištění toho, aby Země unesla globální populaci, o níž se předpokládá, že v roce 2050 překročí devět miliard. Upozorňuje na zásadní význam, který pro snižování ekologické stopy mají změny ve stravování a spotřebě energie, stejně jako zvýšená vážnost a investice do našeho přírodního kapitálu.
„Výzva představovaná Living Planet Report je jasná,“ řekl Leape. „Nějak musíme najít způsob, jak uspokojit potřeby rostoucí a stále více prosperující populace v mezích zdrojů této planety. Každý z nás musí najít způsob, jak lépe se rozhodovat v tom, co jíme a jak vyrábíme a využíváme energii.“
red.