Vstup pro předplatitele: |
Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst
V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo
Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti
(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991)
Při cestách krasovými žleby Moravského krasu nelze přehlédnout pruhy luk v jinak lesnaté krajině. Od počátku jara do samého léta se proměnlivě zbarvují podle toho, které druhy rostlin právě vyhánějí ke slunci své květy. Všímavý pozorovatel mohl letos zaregistrovat, že některé z luk nejsou udržovány zrovna důkladně. Na jindy hladce zastřižené louce byla posečena pouze část, pás, fl ek, a zbytek ponechán divokému bujení, žloutnutí a sesychání. Není to omyl hospodáře. Naopak. Vše je plánováno a odborníky hlídáno - jde o tzv. mozaikovitou seč.
Podobně jako naši předkové po staletí kosili své louky pruh po pruhu a kus po kuse podle majitele, úmyslu a svých možností, tak i současní zemědělci hospodařící na loukách Moravského krasu mozaikovitou sečí v různých obdobích roku umožňují mnoha druhům rostlin a živočichů dokončit životní cyklus a vytrvat i v době, která spíš než pestrobarevným květům přeje normované zeleni. Pečlivým managementem dopřáváme jarním, letním i podzimním druhům rostlin vykvést a vysemenit. A lučním bezobratlým, např. motýlům, nezničíme všechna vajíčka, obratlovcům zase dáme šanci vyvést mláďata, najít úkryt v neposečené části louky a nový životní prostor v té posečené. Jen tak zajistíme pro naše krasová údolí každoroční vůni květů a barvy motýlích křídel i do budoucna.
Přestože se naše krasové louky nemohou těm z Bílých Karpat nebo slovenských planin rovnat, neznamená to, že nelze usilovat o zachování a zvýšení jejich bohatství. Právě proto je důležitá spolupráce se zemědělci, vlastníky a nájemci na správném a účelném využití příslušných finančních dotací tak, aby plnily i funkci ochrany přírody. Letošní rok je první, kdy metodu mozaikovité seče ve větším měřítku v krasu uplatňujeme.
Jste vlastníky louky nebo remízku, kousku půdy, kde rostou kopřivy a pýr, a máte chuť proměnit je v záhon krasových bylin? Právě vám je určena příručka Zásady údržby a péče o travní porosty v CHKO Moravský kras. Dostanete ji na Správě CHKO v Blansku nebo si ji stáhnete z www.moravskykras.nature.cz (v menu volte Správa informuje > Publikace).
Ing. Kristýna Šebková, Ph.D., (1980) a Mgr. Vlastislav Káňa (1973) pracují v AOPK ČR na Správě CHKO Moravský kras, kristyna.sebkova(zavináč)nature.cz