Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Příroda


Dušan Šlosar, č. 6/2010, str. 15

Pro nás tak přirozené slovo příroda není tak staré a samozřejmé, jak to na první pohled vypadá. Ve staré češtině nejpodobnější slovo přírod mohlo znamenat to, co se přirodilo, tedy přirozený přírůstek, ale asi se ho moc neužívalo. Avšak další odvozenina přirozenie mělo už celou škálu významů. Např. narození: jest od přirození slepý; povaha: oheň z přirození svého jest horký; příroda: učení o přirození (Naturlehre) atd. Do dneška se nám uchoval jediný: přirození jako pohlavní orgány. Také existovala přirozenost: zákon přirozenosti, přírodní zákon.

Pro počínající česky pěstovanou obrozenskou vědu byl ovšem žádoucí jednoznačný termín. Zasloužil se o něj Josef Dobrovský svou variantou příroda, kterou měl ovšem z ruštiny. Troje říše přírody: zvířata, rostliny a kamení se už psalo v obrození za Jungmanna, tedy před necelými dvěma stoletími. Obrozenský básník Milota Zdirad Polák pak svou proslulou básnickou skladbu Vznešenost přirozenosti v knižním vydání z roku 1819 přejmenoval na Vznešenost přírody.

Dušan Šlosar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu