VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Přírodě blízké odvodnění dopravních ploch v sídlech. Odvodnění v Bavorsku nepodléhající povolení. Ústav pro ekopolitiku, Praha 2006, 40 s., dostupné též na http://ekopolitika.cz/cs/ publikace/publikaceuep/ index.php

Publikaci autorů E. Meissnera, A. Nadera a G. Rosenzweiga z Bavorského zemského vodohospodářského úřadu vydal Bavorský zemský úřad pro životní prostředí v Mnichově v roce 2005. Český překlad vydal Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., pro Ministerstvo zemědělství ČR v roce 2006.

Problematika přírodě blízkého odvodnění dopravních ploch je mimořádně aktuální nejen v Bavorsku, ale i u nás. V úvodu publikace se konstatuje, že v důsledku neustále se zvyšující výstavby velkých zpevněných a téměř nepropustných ploch dochází k nadměrnému vzrůstu povrchového srážkového odtoku se všemi negativními průvodními jevy. Stávající řešení spočívají v odvádění srážkových vod jednotnou nebo oddílnou stokovou sítí a v jejich vypouštění, po krátké sedimentaci, do vodních toků, částečně i do čistíren odpadních vod. Odvádění srážkových vod vyžaduje výstavbu nákladných stokových sítí, vede k nárazovému přetížení kapacity vodních toků a především ke ztrátám vody, potřebné pro životní prostředí. Ekologickým řešením je přírodě blízké odvodnění komunikací, chodníků, parkovišť, spočívající ve využití srážkových vod ke zlepšení vodní bilance, v úsporách nákladů na jejich odvedení, ve zlepšení kvality odtékající vody.

Řešení, uvedené v publikaci, vychází z právní úpravy bavorského vodního zákona, který definuje, kdy je možné využívat srážkový odtok bez povolení vodoprávního úřadu. Tyto zkušenosti bude možné využít při formulaci vyhlášek a předpisů připravovaných k nově schválené novele našeho zákona o vodách a při zpracování příslušných technických předpisů.

Další velmi důležitou částí této publikace je kapitola zaměřená na konstrukční prvky přírodě blízkého odvodnění, spočívající ve využívání propustných povrchů komunikací počínaje trávníky, zatravněnými štěrkovými pásy, vegetačními tvárnicemi až po pórovitý beton. Podrobně jsou uvedeny oblasti a možnosti použití a případná omezení (limity použitelnosti). V této části by bylo vhodné podrobněji se zaměřit na problematiku propustnosti podloží, posouzení limitního zrnitostního složení půd apod.

Podrobně je propracována kapitola zaměřená na způsob odvádění srážkových vod úpravou sklonu, povrchovými rigoly a podzemním odvodňovacím zařízením. Detailně jsou popsány přednosti povrchových zařízení, spočívající v nízkých investičních nákladech, možnosti evaporace a ve snadném čištění. Určité problémy nepochybně budou při provozu v zimním období; potíže způsobí vytváření nebezpečné ledovky, jak ukázalo letošní předjaří, kdy kolem poledne docházelo k tání sněhu a krátce na to teplota poklesla na záporné hodnoty a voda v otevřených žlábcích a kanálcích zmrzla.

Zadržování (retardace odtoku) srážkových vod je součástí další kapitoly, publikace se zaměřuje na různé typy a uspořádání retardačních zařízení, povrchových i podpovrchových, počínaje příkopy, malými nádržemi až po vsakovací drény. Tato problematika je i u nás velmi podrobně propracovaná.

Významný je popis způsobu čištění srážkových vod na zatravněných půdních filtrech, kde dochází k zachycení suspendovaných látek a poutání kontaminantů v půdním prostředí. Jak vyplývá z výzkumů realizovaných ve Výzkumném ústavu vodohospodářském v Brně a na Ústavu vodního hospodářství krajiny FAST VUT Brno, nedostatečně vyřešeným problémem je negativní vliv solení komunikací v zimním období, kolmatace filtračního prostředí a způsob nakládání s kontaminovanou zeminou filtrů. Tuto problematiku předložená práce neřeší.

Součástí publikace jsou propracované kapitoly zaměřené na seznámení se zkušenostmi z realizace přírodě blízkého odvádění srážkových vod z komunikací, parkovišť a chodníků, podrobně uvádí vzory řešení. Získané zkušenosti a poznatky z realizace jsou velmi přínosné a plně využitelné v našich podmínkách, blízkých bavorským. Tuto část doplňuje dotazník, jehož pečlivé vyplnění usnadní rozhodování o postupu prací při návrhu přírodě blízkého odvádění srážkových vod.

Publikace obsahuje odkazy na literaturu, směrnice a instituce zabývající se problematikou přírodě blízkého odvádění srážkových vod.

Závěrem je možné konstatovat, že výše uvedená publikace je významným přínosem pro řešení problematiky přírodě blízkého odvádění srážkových vod z komunikací, chodníků a parkovišť; poznatky a zkušenosti jsou plně využitelné v našich podmínkách jak při zpracování potřebné legislativy, tak i při návrhu a realizaci jednotlivých zařízení.

Jan Šálek
vodohospodář, ekolog