Čtení na tyto dny

Král smrků

(Smrk ztepilý
Stáří 180 let
Výška 38 m
Obvod 402 cm)

Prší
Přítmí pravěkého lesa
Ticho kapradin a trav
a kapající vody

Posvátná úzkost
slovanského obětiště

Zpovzdálí
hluk dětské
školní křížové výpravy

Směrovka: Král smrků 300 m

Zpáteční cestou
sbírám papírky
od žvýkaček a bonbonů
zn. Velim

(Jaroslav Kvasnica
Mariánské lázně 1987) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Povinná četba o životním prostředí


Antonín Buček, č. 6/2010, str. 27

Moldan, B.: Podmaněná planeta. Karolinum, Praha 2009. 416 s.

Přístup Bedřicha Moldana k řešení problémů životního prostředí je dlouhodobě obdivuhodně konzistentní. Svůj základní postoj formuloval již koncem minulého století: „Člověk se stal pánem a vládcem celé planety. Má-li si zasloužit, aby se mohl pokládat za pána a vládce dobrého, musí se tak chovat.“ (Moldan, B., Pačes, T.: Rok 2000 - konec věku plýtvání. Mladá fronta, Praha 1984, 256 s.) Rozbor hlavních aspektů současného „života v antropocénu“ se stal úvodem k Moldanově poslední knize Podmaněná planeta. Vychází v ní z projektu OSN Miléniové hodnocení ekosystémů a definicí 16 základních kritérií shrnuje vývoj mezinárodního úsilí o zavedení koncepce udržitelného rozvoje. Velmi důležitý je přitom Moldanem dlouhodobě prosazovaný princip minimalizace nároků na prostor: „Prostor je třeba pojímat jako konečný zdroj, o který se lidské aktivity dělí nejen mezi sebou navzájem, ale i se živou přírodou… Proto je třeba prostorem šetřit, ať je kdekoliv.“ (s. 101)

Nejrozsáhlejší část knihy autor věnuje stavu biosféry. V devatenácti kapitolách s využitím podrobné aktuální faktografické dokumentace rozebírá nejdůležitější aspekty vývoje a stavu biosféry. Předkládá základní informace o vývoji živých organismů, struktuře, fungování, primární produkci a biomase světových ekosystémů. Pokračuje výstižným přehledem problematiky biologické rozmanitosti včetně nástinu způsobů ochrany biodiverzity formou vyhlašování chráněných území. Samostatně se věnuje lesům, jejichž úbytek považuje za „snad nejviditelnější dlouhodobý důsledek přítomnosti člověka na Zemi“.

V části nazvané Odpovědi Moldan pečlivě, odpovědně a všestranně představuje nejrozmanitější přístupy k řešení problémů životního prostředí. Od správy věcí veřejných přes problematiku práva, institucí a veřejnosti až po úlohu Evropské unie a globálních institucí. Charakterizuje základní typy postojů k řešení environmentálních otázek. Tzv. „hlasatelé zkázy“ (autoři tvrdící, že lidstvu hrozí vážné environmentální katastrofy) podle něj formulují často vážná varování, která mohou být podnětem k cílevědomým akcím. Věnuje se environmentální vědě, datům, indikátorům a vzdělání. Podrobně rozebírá kvalitu lidského života a vzorce spotřeby. Autory z Ekologického institutu Veronica jistě potěší, že v kapitole o environmentálně příznivých technologiích uvádí jejich Desatero domácí ekologie. Významné místo dává ekonomii životního prostředí a ekonomickým nástrojům environmentální politiky. Autor se též snaží doložit, že zisk podniků závisí i na jejich environmentálně příznivém jednání.

V závěrečném Epilogu se zamýšlí nad Výhledem do budoucna. Prezentuje výsledky rozmanitých prognostických scénářů, např. Výhled OECD, který „nevyznívá příliš optimisticky“. Moldanův střízlivě optimistický závěr o možnostech zlepšení stavu životního prostředí na námi podmaněné planetě vyjadřuje název poslední kapitoly Světlo na konci tunelu snad není protijedoucí vlak.

Z Moldanovy knihy nebudete zklamáni. Pro všechny, kdo mají péči o životní prostředí v pracovní náplni, by se rozhodně měla stát povinnou četbou.

Antonín Buček
krajinný ekolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu