Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Světlo z Jupitera

David Veselý, č. 4/2022, s. 2-3, pro předplatitele

Kdo se bojí ohně

Jiří Sádlo, č. 4/2022, s. 11

Vzpomínání na Jana Steklíka a s Janem Steklíkem

Petr Veselý, č. 4/2022, s. 29-36, pro předplatitele

K teplotám interiérů

Jan Hollan, č. 4/2022, s. 38-39

Všechno, co potřebuješ, je láska

David Veselý, č. 3/2022, s. 7-9

O migraci ryb a životě „po řecku“

Tomáš Lotocki, č. 3/2022, s. 28

Ceny Josefa Vavrouška za rok 2021

redakce , Aleš Máchal, Blanka Mikátová, č. 3/2022, s. 48-50

Nemýtit! Zde žijí staré lesy

Jeňýk Hofmeistr, Miroslav Svoboda, č. 3/2022, s. 42-45, pro předplatitele

Les v hodině dvanácté


Ivo Dostál, č. 6/2010, str. 27

Višňák, R.: Les v hodině dvanácté. Vydalo Hnutí Duha v nakladatelství Abies, 2009, 324 s.

Autor není lesníkem, ani profesionálním ochráncem přírody, což mu dává potřebný kritický nadhled nad děním, které se týká současných lesů. Knihu píše srozumitelně, nezbytné odborné termíny vysvětluje v závěrečném slovníčku. Za obecným úvodem Co je les následuje kapitola Les podle přírody a podle člověka o vývoji lesa v přirozených podmínkách i s vlivem člověka, o fytocenologii, typologii, druhové skladbě, včetně upřesnění pojmů prales, přírodní les, kulturní les apod. V Lese v proměnách doby se věnuje vývoji lesů u nás od konce holocénu. Je zřetelné, že les nikdy nebyl neměnným útvarem, ale je výslednicí panujících klimatických podmínek a činnosti člověka, která je zejména od konce 18. století stále více určující. Pod nadpisem Kam jsme až došli? autor na základě veřejně dostupných čísel a statistik podrobně dokazuje pohyby hospodářských ukazatelů jako druhové skladby, výše těžeb, zdravotního stavu a stavů zvěře. Dozvídáme se i o pokračujícím zhoršování stavu lesních půd včetně nového problému zvyšujících se depozic dusíku do půdy. Ve Třech zastaveních rozebírá příčiny rozpadu horských lesů na příkladu Krušných hor, Jizerských hor a Šumavy. Věcně analyzuje situaci a poukazuje na úspěchy, neúspěchy a omyly. Vztah lesa a ochrany přírody je obsahem další kapitoly, v níž se mimo historického pohledu zabývá realizací a praktickým významem ÚSESů a Natury 2000. V závěrečné Cestě z bludného kruhu shrnuje projevy krize v našich lesích a navrhuje, co by bylo vhodné pro jejich zlepšení dělat. Hodnotí také trendy přírodě blízkého hospodaření a certifikace lesů FSC a PEFC. Přesto, že je naše lesnictví považováno za jedno z nejvyspělejších, stav lesů tomu neodpovídá ani zdravotně ani vyhlídkami do budoucna. Stále množící se kalamity různého původu ukazují, že je nutno přenastavit priority a způsoby hospodaření v lesích. Ke změně lesnického myšlení, která je toho předpokladem, je autor skeptický.

Já bych řekl, že většina lesníků ví, co by se mělo dělat, už proto, že se to učí. Ale po těch neustálých aférách a změnách vedení a priorit není divu, že mnozí nemají ani sílu, ani odvahu vzdorovat a prosazovat to, co by mělo být samozřejmostí. Je to dobrá kniha, škoda jen, že manažeři ve vedoucích funkcích si ji asi nepřečtou.

Ivo Dostál
lesník, hydrolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu