Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Neúplné a neuvědomované představy o ekologických jevech


Libor Musil, č. 1/2007, str. 1

„Ekologické vědomí“ vnímáme jako celek, který má dvě vrstvy. První zahrnuje ty představy a poznatky o ekologických jevech. které používáme vědomě. Druhá vrstva zahrnuje nepřesné a bezděčné představy o ekologických skutečnostech, tedy to, co tušíme nebo čím se řídíme, aniž bychom si to uvědomovali. Výraz „ekologické vědomí“ se pro označení tohoto celku nehodí. „Vědomí“ je to, co si jasně uvědomujeme. Termín „ekologické vědomí“ bychom proto měli vyhradit pro jasně uvědomované představy a poznatky, zatímco tušené a bezděčné představy by bylo lépe označovat souslovím „ekologické povědomí“.

To má rovněž dvě vrstvy. První spočívá v neúplném vědění o jevech ekologické povahy a projevuje se např. částečnými znalostmi, nepřesnými nebo přebujelými představami apod. Druhou vrstvu ekologického povědomí tvoří neuvědomované představy a psychické impulsy, jimiž jsou například vidiny, intuitivní představy, předsudky, mýty, archetypy, city, instinkty apod.

I kdybychom se vědomě řídili dokonalým obrazem ekologických jevů a souvislostí, naše jednání vůči přírodě a krajině by stejně bylo pod vlivem mocných impulsů ekologického povědomí. Rozpoznat je nám pomáhají Erazim Kohák a Jan Krajhanzl, kteří - každý z jiného hlediska - popisují ty předpoklady našich postojů k přírodě, jež bereme jako samozřejmé, a pod jejichž vlivem proto jednáme, aniž bychom si toho všímali. Václav Cílek líčí, jak nelibost provázející změny české krajiny vyplývá ze střetu intuitivních představ o žádoucím vzhledu krajiny s její měnící se strukturou. Hana Librová říká, že naše poznání „ekologična“ je neúplné proto, že složitost ekologických vztahů přesahuje meze lidského chápání. Stanislav Komárek zdůrazňuje, že ochránci přírody prokazují některým poznatkům ekologie větší úctu, než je přiměřené. Argumenty těchto autorů rozvíjí Libor Musil, Jiří Bartl, Václav Cílek, Olga Skácelová a Mojmír Vlašín.

Doufáme, že nám poznatky tohoto čísla Veroniky pomohou nahlédnout do vlastního ekologického povědomí a že se díky tomu podaří - řečeno slovy Erazima Koháka - vyvést alespoň některé naše neúplné a bezděčné předpoklady o přírodě a krajině na světlo kritického rozumu.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu