Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Ochrana přírody v čase a prostoru


Mojmír Vlašín, č. 2/2007, str. 1

Ochrana přírody prošla asi pěti etapami. Ne že bych všechny zažil osobně - znám je z bájivého vyprávění starců a z moudrých knih. První období bych nazval Romantické. Soustředilo se na ochranu mimořádných nebo bizarních lokalit (pralesy, gejzíry) a trvalo asi od r. 1820 do r. 1880. V tomto období byl mj. vyhlášen první národní park (Yellowstonský). Druhé období je Období divočiny (1880-1950). Cílem je ochrana území a lokalit co nejméně dotčených činností člověka (stepi, pralesy, mokřady apod.). V oblasti etické je silně ovlivněno německým lékařem a myslitelem Albertem Schweitzerem, který zdůrazňuje podstatnou, dodnes ne zcela přijatou tezi, že příroda má smysl sama o sobě, tj. má svou vnitřní hodnotu, bez ohledu na její užitek člověku. Konzervační období usiluje o vytvoření soustavy ohrožených biotopů a typů prostředí a o ochranu ohrožených nebo přirozeně vzácných druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (1950-1980). Evropská ochrana přírody byla silně ovlivněna učením německého profesora Hugo Conwentze, který ochranu přírody ztotožnil s péčí o přírodní památky. Tento pohled na ochranu přírody, který částečně přežívá dodnes, je v podstatě statický. Hlavní myšlenka je, že vyloučení lidských zásahů povede k uchování současného stavu přírody. To se zejména u malých území vůbec neosvědčilo. Čtvrté období lze nazvat Období řízené péče. Vychází z představy, že o přírodu a krajinu je nutné aktivně pečovat, a jako hlavní princip ochrany přírody a krajiny staví udržitelné využívání zdrojů (udržitelný rozvoj, udržitelný život). Zatím poslední období nazýváme Ekosystémový přístup - kombinuje oba hlavní cíle soudobé ochrany přírody a krajiny: zachování biologické rozmanitosti (biodiverzity) a podpora základních životadárných procesů v ekosystémech. Tato letmá historie ochrany přírody ukazuje, jak velký vývoj prodělal obor zdánlivě tak konzervativní, jako je ochrana přírody. Není proto divu, že na stránkách Veroniky se odehrává souboj představ o vhodné péči o přírodu. Každý má svůj názor a svůj pohled na věc. Bill Molison, otec myšlenky permakultury, řekl, že do zahrady i do přírody je třeba zasáhnout, kdykoliv je to nutné. A nutné to není skoro nikdy. Myslím, že bychom se tím měli v ochraně přírody řídit. Skloňme se před velkým divadlem přírody. I když zápletce úplně nerozumíme, pozorujme, poučme se a zatleskejme.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu