Vstup pro předplatitele: |
krajina strmí tichem snu
bílá a hnědá a zurčení
červenohnědé siluety nahých strážců zimy
jež neuhlídali
a ze studně studu krčí rameny
tak téměř bez pohybu hyne epocha
krom poškubaných cárů kdesi pod nebem
se tichem nese
už jen kovově černý rozsudek havrana
ukládající toliko
co sněhy odkryly ztrápeno
budiž do třikráte sedmi dnů
potaženo zelení
proti čemuž
není odvolání
(Miroslav Sedláček)
Počátkem února se v rakouském Langenlois konala česko-rakouská konference Veřejná zeleň, kterou spolupořádal Ekologický institut Veronica. Hlavním poselstvím bylo nové chápání města a urbanismu - město už nemá být jen místem, odkud vyrážíme na výlet za zelení na venkov, ale mělo by skýtat takové možnosti, abychom se z výhod krajiny či zahrady mohli těšit i v každodenním životě.
Jednotlivé příspěvky spojovala témata tzv. městského farmaření, městského zahradničení a rostoucí snahy o ekologizaci ploch veřejné zeleně. Městské zahradničení se v současné době stává doslova megatrendem - například v centru Berlína se prakticky stalo součástí popkultury a třeba taková domácí marmeláda tam má podobnou prestiž jako iPod. Ve městě se dá zahradničit skoro všude a ve všem. Rodí se zahrady vertikální, střešní, na balkonech, za oknem, pěstuje se v rozmanitých nádobách, obalech či květináčích. Zelenina tak není zcestovalejší než my a člověk se navíc nemusí omezovat jen na dva druhy podezřele vyhlížejících okurek ze supermarketu. Téměř každému návštěvníkovi konference zůstala ústa pootevřená, když Wolfgang Palme z výzkumného ústavu zeleniny v Schönbrunnu prezentoval, o kolik rozmanitých druhů zeleniny jsme ochuzeni při nakupování v běžných obchodech.
Velká část konference byla věnována tzv. komunitním zahradám - formě městského zahradničení, která kromě samozásobitelství, zábavy, psychického a fyzického odpočinku podporuje i pozitivní sociální vazby ve městě. V Německu a Rakousku se jedná o poměrně rozvinutý fenomén, u nás proniká tato myšlenka do měst pomaleji. Komunitním zahradám v Německu byl věnován příspěvek Christy Müller, autorky knihy Urban Gardening, o návratu zahrad do měst, o zahradách v Rakousku hovořila Nadja Madlener ze sdružení Gartenpolylog, které pomocí zahradničení zapojuje do veřejného života uprchlíky a migranty. Za Česko představila Lucie Komendová z Atelieru Gaia Otevřenou zahradu Nadace Partnerství v Brně pod Špilberkem. Zdůrazněn byl význam městské veřejné zeleně pro zážitkovou pedagogiku. Jak děti, tak dospělí mohou díky přírodním a komunitním zahradám proniknout do tajů ekologických souvislostí, přírodních zákonů a pěstování zeleniny.
Nezbývá tedy než se těšit, že svěží vítr přednášených témat bude našimi městy vát čím dál tím více.
Kateřina Pařízková
ekologická poradkyně Ekologického institutu Veronica