Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Nový iPod? Ne, raději domácí marmeládu


Kateřina Pařízková, č. 2/2012, str. 8

Počátkem února se v rakouském Langenlois konala česko-rakouská konference Veřejná zeleň, kterou spolupořádal Ekologický institut Veronica. Hlavním poselstvím bylo nové chápání města a urbanismu - město už nemá být jen místem, odkud vyrážíme na výlet za zelení na venkov, ale mělo by skýtat takové možnosti, abychom se z výhod krajiny či zahrady mohli těšit i v každodenním životě.

Jednotlivé příspěvky spojovala témata tzv. městského farmaření, městského zahradničení a rostoucí snahy o ekologizaci ploch veřejné zeleně. Městské zahradničení se v současné době stává doslova megatrendem - například v centru Berlína se prakticky stalo součástí popkultury a třeba taková domácí marmeláda tam má podobnou prestiž jako iPod. Ve městě se dá zahradničit skoro všude a ve všem. Rodí se zahrady vertikální, střešní, na balkonech, za oknem, pěstuje se v rozmanitých nádobách, obalech či květináčích. Zelenina tak není zcestovalejší než my a člověk se navíc nemusí omezovat jen na dva druhy podezřele vyhlížejících okurek ze supermarketu. Téměř každému návštěvníkovi konference zůstala ústa pootevřená, když Wolfgang Palme z výzkumného ústavu zeleniny v Schönbrunnu prezentoval, o kolik rozmanitých druhů zeleniny jsme ochuzeni při nakupování v běžných obchodech.

Velká část konference byla věnována tzv. komunitním zahradám - formě městského zahradničení, která kromě samozásobitelství, zábavy, psychického a fyzického odpočinku podporuje i pozitivní sociální vazby ve městě. V Německu a Rakousku se jedná o poměrně rozvinutý fenomén, u nás proniká tato myšlenka do měst pomaleji. Komunitním zahradám v Německu byl věnován příspěvek Christy Müller, autorky knihy Urban Gardening, o návratu zahrad do měst, o zahradách v Rakousku hovořila Nadja Madlener ze sdružení Gartenpolylog, které pomocí zahradničení zapojuje do veřejného života uprchlíky a migranty. Za Česko představila Lucie Komendová z Atelieru Gaia Otevřenou zahradu Nadace Partnerství v Brně pod Špilberkem. Zdůrazněn byl význam městské veřejné zeleně pro zážitkovou pedagogiku. Jak děti, tak dospělí mohou díky přírodním a komunitním zahradám proniknout do tajů ekologických souvislostí, přírodních zákonů a pěstování zeleniny.

Nezbývá tedy než se těšit, že svěží vítr přednášených témat bude našimi městy vát čím dál tím více.

Kateřina Pařízková 
ekologická poradkyně Ekologického institutu Veronica

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu