Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Jsme uprostřed léta


Dalibor Zachoval, č. 4/2007, str. 1

Tak jako každý rok, opět nastal čas dovolených, cestování a putování do krajiny. Pro mnohé nejoblíbenější část roku, pro řadu jiných - především z důvodu rozmarů počasí - období, které se musí přetrpět. Každoročně čtvrté číslo nezaměřujeme na konkrétní téma, nýbrž přinášíme tradiční letní pel-mel příspěvků. Letos jsme tuto zvyklost dodrželi částečně. V červenci si totiž připomínáme desáté výročí katastrofálních povodní, které naše území zasáhly s nebývalou silou a způsobily značné škody na lidských životech, krajině i majetku. Proto přinášíme k tomuto smutnému výročí hned několik příspěvků.

Uskutečnila se za posledních deset let nějaká zásadní opatření, jež by náš stát připravila na extrémní projevy počasí, tedy na povodně i období sucha? Ovlivnil náš vstup do EU dosavadní vodohospodářské praktiky? Nejen tyto otázky zodpovídá úvodní článek Lukáše Krejčího.

Jako obranu před dopady globálních změn klimatu projednala letos v dubnu česká vláda Plán hlavních opatření. Plán mj. počítá s výstavbou dalších přehrad, s čímž nesouhlasí někteří akademičtí a univerzitní pracovníci, kteří argumentují, že opravdovou ochranou by byla spíše obnova přirozeného koloběhu vody v přírodě. Více se dozvíte ze série příspěvků Pavly Hobstové.

Bohem i lidmi zapomenutý kout Země, kde hřebeny a jejich svahy patří pouze větru a kde se v řídkých vesnicích v údolích zastavil čas někdy dávno před druhou světovou válkou. I toto je srbská Stará planina. S tamním způsobem života, kulturou, přírodou i krajinou tohoto ojedinělého území vás podrobně seznámí článek Václava Štěpánka.

Vážení čtenáři Veroniky, přeji vám příjemný, klidný a ne příliš slunný průběh zbytku léta, spojený se spoustou pěkných zážitků. Zároveň mi dovolte, abych se s vámi po téměř deseti letech rozloučil ve funkci šéfredaktora časopisu. Byla to mimořádně příjemná léta, na která budu vždy rád vzpomínat. Děkuji vám všem za přízeň a podporu, kterou jste časopisu Veronica prokazovali, a věřím, že i nadále budete projevovat. Děkuji rovněž všem autorům článků, fotografií i kreseb, svým spolupracovníkům i redakční radě. Vám všem, svému nástupci i časopisu Veronica přeji do dalších let jen to dobré a těším se - jakožto čtenář - na pěkné chvíle strávené s časopisem Veronica.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu