Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5, pro předplatitele

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12, pro předplatitele

Populace versus druhy

Mojmír Vlašín, č. 4/2024, s. 29, pro předplatitele

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37, pro předplatitele

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Zelená páteř krajiny


Antonín Buček, č. 6/2007, str. 1

O územních systémech ekologické stability psali Jan Lacina a Jiří Löw již v prvním čísle našeho časopisu v roce 1986. O dvacet let později konstatoval student J. Trávníček ve své bakalářské práci: „Při návštěvě jednoho z úřadů jsem se pracovníka odboru životního prostředí zeptal, jestli se podařilo realizovat či rekonstruovat alespoň některý z navržených prvků Územního systému ekologické stability. Odpověď byla pro mne naprosto šokující: ‚proběhlo mapování asi před deseti lety, ale teď jsou ÚSESy v podstatě mrtvé‘.“ Soubor článků v tomto čísle Veroniky svědčí o tom, že vize soustavy biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, které budou tvořit zelenou páteř naší krajiny, naštěstí v České republice ani v zahraničí mrtvá není. Až čítankově příkladný je příběh tvorby biokoridoru v Šakvicích, který popisuje P. Hobstová. Tvorba ekologické sítě nepatřila bohužel dosud nikdy mezi priority našich vlád. Srovnejte si těch 16 milionů Kč ročně vynaložených v ČR na tvorbu územních systémů ekologické stability, jak uvádí ve svém článku D. Lacina, s náklady, které jsou z veřejných zdrojů věnovány na dálnice! O založení vracovského biokoridoru jsme psali již v 1. zvláštním vydání časopisu Veronica (Územní systémy ekologické stability, 1993), v 11. zvláštním vydání (An ecological network in the Czech Republic, 1996) naleznete celý koridor na leteckém snímku. A ve zprávě L. Úradníčka se dočtete, jak se stromům ve vracovském biokoridoru daří dnes. Články D. Laciny a B. Jelínka jsou věnovány problémům, které vznikají při realizaci biocenter a biokoridorů. Dvojice autorů (D. Valachovič a J. Kutal) píše o ekoduktech, P. Jelínek o lesních biocentrech a V. Petříček rozebírá problematiku významných krajinných prvků, tvořících kostru ekologické stability krajiny.

Toto číslo Veroniky obětavě připravila zastupující šéfredaktorka Věra Pospíšilíková, další číslo již bude v rukou nové šéfredaktorky Dany Zajoncové. Do nového roku 2008 si jistě všichni přejeme, aby se jí práce dařila tak, že i se všemi čísly 22. ročníku časopisu Veronica budou autoři i čtenáři spokojeni.

Antonín Buček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu