Čtení na tyto dny

Nov

Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.

Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu

(Jindřich Zogata)

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Proč právě Veronica


Jan Lacina, č. 1/1986, str. 1

VERONICA je latinský název rostlinného rodu z čeledi krtičníkovitých - „obyčejného“ rozrazilu.

Právě modře kvetoucí rozrazil jsme měli na mysli, když jsme volili název bulletinu brněnských ochránců přírody. Psal o něm Vítězslav Nezval v básni „Na břehu řeky Svratky“. Doplňme úvodní verš tím podstatným: … „kvete rozrazil“. Svratku moravský básník, třebaže žijící v Praze, miloval. Koupával se v ní u jundrovského mostu při tehdejším okraji Brna - když trávíval dovolenou v žabovřeském domku svých rodičů. Na příbřežních loučkách bylo možno se natáhnout mezi stébla trav s dokvétajícím rozrazilem rezekvítkem. „I když voda Svratky je kalná a vody Středozemního moře duhové, má i ta kalná voda něco utěšujícího pro srdce člověka“ - uvědomoval si básník v létě roku 1934 po návratu z jihu Evropy.

Při výběru názvu zpravodaje jsme však zdaleka nemysleli jen na čítankového a přesto dodnes milovaného básníka, díky kterému se nám stal rozrazil (Veronica) jedním z „mateřských znamének“ krajiny domova. VERONICA je totiž pojem, který zní ekologicky. Etymologové se nám asi vysmějí, ale my si přesto význam tohoto slova vysvětlíme po svém. Stačí si ho rozdělit - totiž na VERO a NIKA. VERO je latinský výraz, vyjadřující české „opravdu, věru, vskutku, skutečně, jistě, zajisté“.

NIKA je stále frekventovanější ekologický výraz. Do ekologické literatury poprvé zavedl toto slovo J. Grinnel (1917). Převzal je vlastně od architektů [nika = výklenek). Dal mu však ekologickou náplň při označení pojmu nejmenší jednotky rozšíření druhu, ve které je druh udržován svými strukturálními a instinktivními možnostmi. Časem ovšem vznikla nutnost chápat niku nejen prostorově, bylo nutno ji odlišit od pojmu „stanoviště“. E. P. Odum (1971) pojímá ekologickou niku jako obšírnější pojem, který zahrnuje nejen fyzický prostor, organismem obsazený, ale i funkční úlohu organismu ve společenstvu i jeho postavení vůči ekologickým podmínkám, nezbytným pro jeho existenci.

NIKA jako jeden ze základních ekologických pojmů, shrnujících složité vztahy organismů a jejich prostředí, se stal symbolem ochranářského hnutí. Pod názvem NIKA vychází již 7. ročník bulletinu městského výboru ČSOP v Praze, jehož zaměření i náplně si vážíme.

Pro náplň našeho zpravodaje je jednoznačná rovnice: VERONICA = VERO + NIKA

Přeloženo do jazyka českého: věříme, že se nám skutečně podaří zachovat ekologickou niku pro všechny ohrožené organismy našeho okolí. Třeba i pro ten dosud běžný Nezvalův rozrazil rezekvítek u jundrovského mostu. Při současném trendu totálního využití každého kousku půdy není zde jeho další existence jasná! Ale rozrazil (Veronica) kvete radostně modře. A modrá je barvou naděje. Třeba se nám jednou podaří, aby se stala modravější i hladina řeky Svratky v Brně.

A tak - suma sumárum - slovo VERONICA nám zní opravdu v mnoha směrech symbolicky. Marně jsme hledali pro brněnský ochranářský zpravodaj název nejen vhodnější, ale i přirozenější.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu