Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Ohrožené horizonty


Dalibor Zachoval, č. 3/2005, str. 1

Každý z nás citlivě vnímá horizonty krajiny. Tvar krajiny důvěrně známé nám dodává pocit jistoty, vzhled krajiny poznávané pak silný vjemový zážitek. Současná kulturní krajina obsahuje stále více nápadných artefaktů. Podvědomě hledáme v nejvyšších bodech krajiny hrady, či zámky. často tam ovšem nalézáme billboardy či mobilní stožáry. Je-li horizont takto ničen, vzniká nám všem škoda, protože vzhled krajiny je naším společným bohatstvím, které úzce souvisí s kvalitou života a jejím dalším rozvojem. Jak píše ve svém příspěvku Václav Cílek. podobně jako je něco v nepořádku s plošným plánem české krajiny, tak i její vertikální členění postihlo jakési zmatení hodnot. Autor tento jev nazývá krádeží horizontu.

Vliv na vzhled krajiny mají zajisté větrné elektrárny. Někomu turbíny vadí, jinému se líbí. Edvard Sequens se ve svém textu podrobně věnuje větrné energetice jako celku. Hodnotí vliv větrných elektráren na krajinu i možný přínos pro ni, uvádí potenciál větrné energie, popisuje předsudky vůči větrným elektrárnám i nepotvrzené obavy obyvatel, kteří v blízkosti větrných elektráren žijí. Pisatel rovněž rozebírá možná rizika, která mohou větrné elektrárny představovat pro ptáky.

Lidské výtvory jsou nápadné v různé míře, záleží na počasí a místě, odkud je vidíme. V noci mnohé artefakty být patrné přestanou, jiné naopak vyvstanou. Jsou to pouze ty přírodní či lidské výtvory, které jsou spojeny se svícením. Jan Hollan ve svém příspěvku seznamuje čtenáře s různými typy světelného znečištění, se světelnými úkazy na noční obloze, jež jsou důsledkem špatného způsobu svícení i s možnostmi, jak špatnému osvětlování předcházet.

Výstavba vysílačů operátorů mobilních sítí znamená ve většině případů zásah do krajinného rázu. Nalezení řešení, které bude vůči krajině co nejšetrnější, je nanejvýš žádoucí především v chráněných krajinných oblastech. Zkušenosti s dosavadní výstavbou vysílačů na území CHKO, procesem schvalování, možnými alternativami stožárů i připravovanou novou koncepci pro další výstavbu věží přináší článek Jaromíra Kosejka.

Naše toulky přírodou dnes bohužel nenarušují „pouze“ různé megalomanské stožáry či věže, ale i zcela nepatrní a neviditelní nepřátelé - klíšťata. Alena Žákovská ve své stati přináší detailní informace o lymeské borrelióze, nejčastější z nemocí, která nás může postihnout po napadení infikovaným klíštětem.

Vážení přátelé Veroniky, věřím, že naše vycházky do krajiny budou spojeny jen s těmi příjemnými zážitky. Přeji nám všem krásný zbytek jara.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu