|
Vstup pro předplatitele: |
Skřapák na krku koňské kostry
Vlk puklý z ovčích strun
O drny drnká ostříž
Sluncem se práší z kalafun
Plameny uhašená žízeň
Popelem šumí listí klád
Mýtinu sžírá sebetrýzeň
Prameny snědl hlad
Den dokončený hrudou
Šeptem oznělý sten
Hřmot nesmířený s hudbou
nevyslyšený gen
(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991)
„Spíš jsem nalézal než vynalézal, měl jsem raději hru než koncepce“ - řekl před třemi lety v rozhovoru s Ludvíkem Kunderou pro sborník k retrospektivní výstavě „Skupiny Ra“ fotograf, grafik a karikaturista VILÉM REICHMANN. Básník mezi fotografy, autor rozsáhlých cyklů Raněné město, Metamorfózy, Kouzla, Dvojice, Hibernalie a dalších, hledal a nacházel v městské (zvláště brněnské) i venkovské krajině (především na Českomoravské vrchovině a na jižní Moravě) nevšední sousedství různých objektů a jejich fantazijní polohy.
Své osobité vidění světa, i když formou sdělnější pro široké vrstvy vnímatelů, rozvíjel i ve fotografických publikacích o různých regionech Moravy (Valašská suita, 1966; Pod Pálavou, 1970; Řeka Morava, 1976; Severní Morava, 1980; Vysočina Viléma Reichmanna, 1988). Jedinečný je jeho fotografický doprovod ke knize básní a próz Kunštátské akordy (1966). Krajině básníka Františka Halase dokázal proniknout až pod dřeň.
Potěšilo nás, že ho Veronica zaujala hned po prvních číslech, dokonce vzkázal, že se „stala jeho časopisem“. Ze svého zaujetí pro brněnské parky a stromy se v našem časopise vyznal i písemně a pomáhal s iniciativou ČSOP proti jejich ohrožení stavbou rychlé tramvaje. Byly jeho celoživotní láskou, dokumentovanou na stovkách často lyrizujících snímků. Budou nás provázet na stránkách Veroniky ještě léta, třebaže jejich autor odešel navždy na sklonku letošního jara ve věku 83 let.