Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

O potřebě pralesů


Antonín Buček, č. 2/2002, str. 1

Toto číslo časopisu Veronica jsme věnovali pralesům a lidem, kteří se o jejich zachování a poznání zasloužili. Občas je dobré znovu připomenout význam ochrany základních přírodních hodnot, těch hodnot, o nichž jsme přesvědčeni, že je s námi sdílejí všichni kulturní lidé, abychom bohužel znovu a znovu zjišťovali, že jsme se mýlili. Vždyť profesor ekonomie a předseda Poslanecké sněmovny si ještě dnes myslí, že přírodu nejlépe ochrání trh a že „každý kousek půdy, má-li svého vlastníka, je chráněn před devastací stejně tak, jako je chráněn před nesmyslným požadavkem na uchování v »původním přírodním stavu«“ (V. Klaus, LN, 9. 2. 2002).

Hrabě Jiří Augustin Longueval-Buquoy měl naštěstí jiný názor na hodnotu zbytků původních přírodních lesů. Proto 28. srpna roku 1838 napsal svému lesníkovi dopis, který vešel do historie světové ochrany přírody jako jeden z prvních zřizovacích výnosů zvláště chráněného území:

„Mému inspektoru Františku Železnému!
Při své dnešní pochůzce v polesí lužnickém našel jsem … prales, vzbuzující obdiv a úctu svým stavem. Vzhledem k tomu, že lesy těchto vlastností budou známy brzy jen z historického líčení, rozhodl jsem se zachovat zmíněnou lesní část jako památník dob dávno minulých názornému požitku pravých přátel přírody, vzdáti se v ní veškerého lesohospodářského těžení a přikazuji Vám, abyste dalšími rozkazy uvedl tuto moji vůli v skutek, aby v této části žádné dříví se nekácelo, stelivo nehrabalo a drobné dříví nesbíralo, zkrátka, aby vše bylo ponecháno v dnešním stavu.“

František Železný i všichni další lesníci tento příkaz respektovali, a tak dodnes můžeme obdivovat původní přírodní stav lesa v NPR Žofínský prales v Novohradských horách a naplňovat tím potřebu názorného požitku pozorování přírodních dějů. Potřebu, která je vědomou či nevědomou, ale neodstranitelnou součástí psychosociální výbavy každého člověka. „Prales je mocný psychotop,“ napsal švýcarský lesník Mario F. Broggi, když v roce 1992 odůvodňoval curyšským radním potřebu postupně změnit městský les Sihlwald na les přírodní. Městská rada vyslala delegaci do zachovaných zbytků českých , moravských a slovenských přírodních lesů a došla poté k závěru, že občané Curychu prales v dosahu městské dopravy skutečně potřebují. Pralesy totiž potřebujeme nejen pro rekreaci a vzdělání, ale hlavně jako prostor rozjímání, prostor tichého vnímání odvěkých projevů života, dějů přesahujících čas nám na Zemi vyměřený a spojujících nás s živými bytostmi minulými i budoucími v nepřerušenou jednotu, jejíž zachování je posvátné.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu