VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Čejka chocholatá patří mezi nejvíce ubývající ptačí druhy zemědělské krajiny. Podle výsledků Jednotného programu sčítání ptáků v ČR došlo mezi lety 1982 a 2007 k poklesu její početnosti o více než 90 %! Podobná situace je ve většině zemí Evropy. Hlavními příčinami jsou úbytek přirozených biotopů a nízká reprodukční úspěšnost způsobená zemědělskou činností.

Čejky, jako všichni bahňáci, hnízdí na zemi. Preferují přehledná a vlhká místa. Dříve vyhledávaly zejména mokřiny a podmáčené louky, ale odvodňováním a rozoráváním luk většina vhodných ploch zanikla, a tak byli tito ptáci nuceni hledat náhradní stanoviště. Nalezli je v polích, zpravidla u nějakého podmáčeného místa nebo v blízkosti rybníků, nejčastěji na oraništích nebo v jařinách. Čejky kladou vejce už ve druhé polovině března a oba rodiče na nich sedí 24-27 dní. Po vylíhnutí zůstávají mláďata ještě den či dva u hnízda, pak je většinou rodiče odvádějí do blízkého okolí. Mláďata však ještě dalších pět týdnů nejsou schopna létat. Období hnízdění a následujících zhruba pět týdnů je tak pro čejky klíčové. Bohužel zrovna v této době probíhá většina zemědělských prací, a tak velká část mláďat nepřežije.

Co lze pro čejky udělat? Možností je několik. Zemědělci mohou zachovat zamokřená místa v polích, která jsou většinou stejně těžko obdělavatelná, takže to pro ně ani neznamená velkou finanční ztrátu. Vhodné je kolem ponechat několikametrové nezorané pásy a neošetřovat je ani chemicky. A na travních porostech vláčet a válcovat buď na podzim, anebo nejpozději do 15. března.

A čím mohou přispět ochranáři? Třeba tím, že zemědělcům pomohou s vyhledáváním hnízd. Takto zaměřený projekt jsme realizovali v ZO ČSOP Vlašim v letech 2007-2010. V roce 2006 jsme v rámci podprogramu Ptáci zemědělské krajiny zmapovali výskyt čtyř druhů ptáků (čejky chocholaté, koroptve polní, křepelky polní a chřástala polního) na Benešovsku. Zjistili jsme, že naprostá většina hnízd čejky chocholaté je během zemědělských prací zničena. V následujícím roce jsme kontaktovali zemědělská družstva hospodařící v námi sledovaném území s prosbou o spolupráci na jejich záchraně. Dohodli jsme se, že když hnízda čejek nalezneme a označíme, tak se jim během agrotechnických prací (zejména orby a setí) vyhnou. V roce 2007 jsme jich označili pět. Ve třech se vylíhla mláďata, dvě byla narušena predátory. V následujících letech jsme v této činnosti pokračovali a vyhledali a označili dalších 13 míst. Celkově se nám tedy během let 2007-2010 podařilo ochránit 18 čejčích hnízd. Osvědčily se nám tenké dřevěné kůly o délce cca 0,5 m, které jsme zapíchli do trojúhelníku ve vzdálenosti cca 2 m od hnízda. Pokud je to možné, je ideální kůly ihned po ukončení zemědělské činnosti vytáhnout, aby zbytečně nepřitahovaly pozornost predátorů (např. vran a lišek). Také lze použít tenké proutky se seříznutou špičkou nebo opatřené tenkou světlou stužkou, které nejsou tak nápadné. Čejkám to nevadí, rychle se vracejí a pokračují v sezení na vejcích.

Uvedený způsob představuje nejjednodušší a nejrychlejší ochranu tohoto druhu. Je však časově velmi náročný a závisí na konkrétních mapovatelích. Do budoucna by tedy bylo vhodnější domluvit na polích ochranu celých podmáčených ploch a jejich blízkého okolí.

Zuzana Pokorná
ZO ČSOP Vlašim
pokorna.zuzka(zavináč)seznam.cz