Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Ochrana čejky na Benešovsku


Zuzana Pokorná, č. 5/2010, str. 8

Čejka chocholatá patří mezi nejvíce ubývající ptačí druhy zemědělské krajiny. Podle výsledků Jednotného programu sčítání ptáků v ČR došlo mezi lety 1982 a 2007 k poklesu její početnosti o více než 90 %! Podobná situace je ve většině zemí Evropy. Hlavními příčinami jsou úbytek přirozených biotopů a nízká reprodukční úspěšnost způsobená zemědělskou činností.

Čejky, jako všichni bahňáci, hnízdí na zemi. Preferují přehledná a vlhká místa. Dříve vyhledávaly zejména mokřiny a podmáčené louky, ale odvodňováním a rozoráváním luk většina vhodných ploch zanikla, a tak byli tito ptáci nuceni hledat náhradní stanoviště. Nalezli je v polích, zpravidla u nějakého podmáčeného místa nebo v blízkosti rybníků, nejčastěji na oraništích nebo v jařinách. Čejky kladou vejce už ve druhé polovině března a oba rodiče na nich sedí 24-27 dní. Po vylíhnutí zůstávají mláďata ještě den či dva u hnízda, pak je většinou rodiče odvádějí do blízkého okolí. Mláďata však ještě dalších pět týdnů nejsou schopna létat. Období hnízdění a následujících zhruba pět týdnů je tak pro čejky klíčové. Bohužel zrovna v této době probíhá většina zemědělských prací, a tak velká část mláďat nepřežije.

Co lze pro čejky udělat? Možností je několik. Zemědělci mohou zachovat zamokřená místa v polích, která jsou většinou stejně těžko obdělavatelná, takže to pro ně ani neznamená velkou finanční ztrátu. Vhodné je kolem ponechat několikametrové nezorané pásy a neošetřovat je ani chemicky. A na travních porostech vláčet a válcovat buď na podzim, anebo nejpozději do 15. března.

A čím mohou přispět ochranáři? Třeba tím, že zemědělcům pomohou s vyhledáváním hnízd. Takto zaměřený projekt jsme realizovali v ZO ČSOP Vlašim v letech 2007-2010. V roce 2006 jsme v rámci podprogramu Ptáci zemědělské krajiny zmapovali výskyt čtyř druhů ptáků (čejky chocholaté, koroptve polní, křepelky polní a chřástala polního) na Benešovsku. Zjistili jsme, že naprostá většina hnízd čejky chocholaté je během zemědělských prací zničena. V následujícím roce jsme kontaktovali zemědělská družstva hospodařící v námi sledovaném území s prosbou o spolupráci na jejich záchraně. Dohodli jsme se, že když hnízda čejek nalezneme a označíme, tak se jim během agrotechnických prací (zejména orby a setí) vyhnou. V roce 2007 jsme jich označili pět. Ve třech se vylíhla mláďata, dvě byla narušena predátory. V následujících letech jsme v této činnosti pokračovali a vyhledali a označili dalších 13 míst. Celkově se nám tedy během let 2007-2010 podařilo ochránit 18 čejčích hnízd. Osvědčily se nám tenké dřevěné kůly o délce cca 0,5 m, které jsme zapíchli do trojúhelníku ve vzdálenosti cca 2 m od hnízda. Pokud je to možné, je ideální kůly ihned po ukončení zemědělské činnosti vytáhnout, aby zbytečně nepřitahovaly pozornost predátorů (např. vran a lišek). Také lze použít tenké proutky se seříznutou špičkou nebo opatřené tenkou světlou stužkou, které nejsou tak nápadné. Čejkám to nevadí, rychle se vracejí a pokračují v sezení na vejcích.

Uvedený způsob představuje nejjednodušší a nejrychlejší ochranu tohoto druhu. Je však časově velmi náročný a závisí na konkrétních mapovatelích. Do budoucna by tedy bylo vhodnější domluvit na polích ochranu celých podmáčených ploch a jejich blízkého okolí.

Zuzana Pokorná
ZO ČSOP Vlašim
pokorna.zuzka(zavináč)seznam.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu