Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Ochrana čejky na Benešovsku


Zuzana Pokorná, č. 5/2010, str. 8

Čejka chocholatá patří mezi nejvíce ubývající ptačí druhy zemědělské krajiny. Podle výsledků Jednotného programu sčítání ptáků v ČR došlo mezi lety 1982 a 2007 k poklesu její početnosti o více než 90 %! Podobná situace je ve většině zemí Evropy. Hlavními příčinami jsou úbytek přirozených biotopů a nízká reprodukční úspěšnost způsobená zemědělskou činností.

Čejky, jako všichni bahňáci, hnízdí na zemi. Preferují přehledná a vlhká místa. Dříve vyhledávaly zejména mokřiny a podmáčené louky, ale odvodňováním a rozoráváním luk většina vhodných ploch zanikla, a tak byli tito ptáci nuceni hledat náhradní stanoviště. Nalezli je v polích, zpravidla u nějakého podmáčeného místa nebo v blízkosti rybníků, nejčastěji na oraništích nebo v jařinách. Čejky kladou vejce už ve druhé polovině března a oba rodiče na nich sedí 24-27 dní. Po vylíhnutí zůstávají mláďata ještě den či dva u hnízda, pak je většinou rodiče odvádějí do blízkého okolí. Mláďata však ještě dalších pět týdnů nejsou schopna létat. Období hnízdění a následujících zhruba pět týdnů je tak pro čejky klíčové. Bohužel zrovna v této době probíhá většina zemědělských prací, a tak velká část mláďat nepřežije.

Co lze pro čejky udělat? Možností je několik. Zemědělci mohou zachovat zamokřená místa v polích, která jsou většinou stejně těžko obdělavatelná, takže to pro ně ani neznamená velkou finanční ztrátu. Vhodné je kolem ponechat několikametrové nezorané pásy a neošetřovat je ani chemicky. A na travních porostech vláčet a válcovat buď na podzim, anebo nejpozději do 15. března.

A čím mohou přispět ochranáři? Třeba tím, že zemědělcům pomohou s vyhledáváním hnízd. Takto zaměřený projekt jsme realizovali v ZO ČSOP Vlašim v letech 2007-2010. V roce 2006 jsme v rámci podprogramu Ptáci zemědělské krajiny zmapovali výskyt čtyř druhů ptáků (čejky chocholaté, koroptve polní, křepelky polní a chřástala polního) na Benešovsku. Zjistili jsme, že naprostá většina hnízd čejky chocholaté je během zemědělských prací zničena. V následujícím roce jsme kontaktovali zemědělská družstva hospodařící v námi sledovaném území s prosbou o spolupráci na jejich záchraně. Dohodli jsme se, že když hnízda čejek nalezneme a označíme, tak se jim během agrotechnických prací (zejména orby a setí) vyhnou. V roce 2007 jsme jich označili pět. Ve třech se vylíhla mláďata, dvě byla narušena predátory. V následujících letech jsme v této činnosti pokračovali a vyhledali a označili dalších 13 míst. Celkově se nám tedy během let 2007-2010 podařilo ochránit 18 čejčích hnízd. Osvědčily se nám tenké dřevěné kůly o délce cca 0,5 m, které jsme zapíchli do trojúhelníku ve vzdálenosti cca 2 m od hnízda. Pokud je to možné, je ideální kůly ihned po ukončení zemědělské činnosti vytáhnout, aby zbytečně nepřitahovaly pozornost predátorů (např. vran a lišek). Také lze použít tenké proutky se seříznutou špičkou nebo opatřené tenkou světlou stužkou, které nejsou tak nápadné. Čejkám to nevadí, rychle se vracejí a pokračují v sezení na vejcích.

Uvedený způsob představuje nejjednodušší a nejrychlejší ochranu tohoto druhu. Je však časově velmi náročný a závisí na konkrétních mapovatelích. Do budoucna by tedy bylo vhodnější domluvit na polích ochranu celých podmáčených ploch a jejich blízkého okolí.

Zuzana Pokorná
ZO ČSOP Vlašim
pokorna.zuzka(zavináč)seznam.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu