Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Živá zahrada


Petr Stýblo, č. 5/2010, str. 12

V posledních desetiletích lidé stále rychleji okupují nová území a vytlačují z nich prakticky vše, co zde žilo před nimi. „Návrat“ z městské zástavby na venkov do přírody je módní záležitostí. Lidé prchají na okraje měst či do okolních vsí, protože chtějí být přírodě blíže. Žel, většinou je to tak, že si biosterilitu městského paneláku stěhují „na venkov“ s sebou. Přírodě se nijak nepřiblíží, natož aby v ní žili, jen ji úmyslně či svou neznalostí donutí k dalšímu ústupu. Ono totiž nejde jen o novou zástavbu. I na tradičních zahradách jako by rozmanitost života nějak chřadla a ztrácela se. Příčiny u nás asi nikdo nezkoumal, ale odhadnout se dají docela přesně.

Jednou z nejvýznamnějších je určitě změna péče o zahrady. Ubývá ruční práce, přibývá nešetrné mechanizace i aplikace chemických prostředků. S plevelem se již nebojuje motyčkou a plečkou, nýbrž postřiky či (snad v lepším případě) černými fóliemi. Na rozdíl od tradiční kosy motorová sekačka bezohledně rozšmelcuje na kaši vše, co je v trávě živé. Své zahrady majitelé stále více izolují neprostupnými ploty, ze zahrad mizí ovocné stromy, vysazují se zdejší přírodě neznámé druhy rostlin. Zahrada plná nových, nepůvodních druhů rostlin sice může být z hlediska rostlinného života velmi pestrá, ale navenek se chová stejně, jako by byla obehnána vysokou zdí. Její vazby na okolní přírodu, hmyz a jiné živočichy jsou nevýznamné. Často se také na zahrady zavádějí prvky, které jsou živým organismům smrtelně nebezpečné (nevhodně konstruované nádrže s vodou, bazény s kolmými stěnami, průhledné skleněné stěny ad.). Výsledkem je sice možná zelené, ale téměř sterilní prostředí, které je pro okolní přírodu stejně nepřátelské jako třeba panelové sídliště, možná i více.

Přitom v západním světě a stále více i u nás přibývá lidí, kterým tento trend vadí. K tomu, aby se ho vyvarovali či ho zvrátili, aby minimalizovali hranici mezi zahradou a okolím, slouží projekt Živá zahrada. Zahájil ho Český svaz ochránců přírody po vzoru britských ochranářských organizací v roce 2004. Nezabývá se žádnou filozofi í či permakulturou, jako některé paralelně vznikající a zase zanikající aktivity, je postaven tak, aby byl srozumitelný dítěti i důchodci, divákovi TV Nova či hlubinnému ekologovi. Jde o jednoduchou soutěž uživatelů zahrad. V soutěži nejsou žádné zákazy (snad kromě falšování výsledků), po účastnících ani nechceme, aby se vraceli ke kosám a srpům či nechávali zahrady přírodě napospas. Účastníci od nás dostávají pouze rady a doporučení.

V určených termínech (čtvrtý víkend v květnu a o vánočních svátcích) musí na své zahradě najít vybrané druhy či skupiny druhů živočichů. Když je soutěžící najde, dostane za ně body, když nenajde, dostane rady, jak je na zahradu nejlépe přilákat. Soutěž je dlouhodobá, takže účastník má dost času se podle nich zařídit. Bodování je nastavené tak, aby mohly vedle sebe soutěžit zahrady s různými parametry, malé městské předzahrádky vedle hektarových pozemků daleko od měst. Dokonce už soutěží i několik balkonů. A speciální podsoutěž zde mají i školní zahrady.

Do soutěže se dosud zapojilo 664 zahrad a 16 z nich získalo titul Živá zahrada - jsou to: ZŠ Železnická v Jičíně a ZŠ Pardubice-Svítkov, zahrada manželů Dvorských v Podlesí, zahrada Nataši Svárovské ve Svobodné Vsi, Vlasty Tůmové v Horních Kozolupech, Jaroslava Mrvíka v Mořině, Marcely Šanderové v Prachově, Ludmily Kálalové v Milevsku, Vojty Kameníka ve Zhoři, Marcely Kohajdové v Šumperku, Evy Malinové v Řešetově Lhotě, Josefa Staňka a Evy Erdingerové v Malešově, Josefa Cihly v Bělé pod Bezdězem, Vlasty Kořínkové v Miličíně, Bohumila Rejmana v Litomyšli a Heleny Adámkové ve Zvoli-Černíkách.

Pokud chcete alespoň částečně splatit svůj vlastní dluh vůči přírodě, z níž jste kus místa zabrali pro svoje bydlení a odpočinek, máte možnost. Přetvořte si zahradu tak, aby v ní zbyl kousek i pro tvory, kteří v ní přirozeně žijí. Více informací lze nalézt na www.zivazahrada.cz.


Ing. Petr N. Stýblo - ředitel kanceláře ÚVR ČSOP, petr.styblo(zavináč)csop.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu