|
Vstup pro předplatitele: |
Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.
Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.
Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.
Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.
(Vít Obrtel)
Když se mluví o péči o ptactvo v přírodní zahradě, každému se vybaví ptačí budky, krmítka či napajedla. Jistě, zejména ptačí budky jsou výborná věc, ale třeba zrovna krmítka bych nepřeceňoval. Tentokrát bych vás chtěl nabádat k založení ptačníku.
Co to je?
Ptačník je zařízení, které slouží ke klidnému odpočinku případně i ke hnízdění drobných ptáků. Spousta ptačích druhů v budkách nehnízdí a na krmítko nechodí. Potřebují ale vhodný úkryt. Můžou to být různé husté keře - nebo taky ptačník. Výrobou ptačníku uděláte výrazný krok kupředu, směrem k divočině. Takové kapesní, malé divočině. Vaši zahradu budou navštěvovat ptáci, kteří jiné upravené zahrady oblétají velkým obloukem. Jak se to dělá?
Recept na výrobu ptačníku
Ingredience: větve ze stromů, vytrhané keře i s kořeny, vysloužilé vánoční stromečky (bez ozdob), čtyři kůly
Postup: Vem čtyři kůly a zatluč je do země palicí tak, aby čouhaly asi půl metru nad zem v místech, kde nic kloudného neroste. Kůly zhruba vymezí plochu, kterou chceš věnovat ptačníku, a zároveň umožní jeho budování do výšky. Mezi kůly naházej všechny větve, které na zahradě najdeš, vyptáš od sousedů a nasbíráš v lese. Je úplně jedno, jestli jsou to větve čerstvé či staré, mohou to být větve jalovce, zahradní i šípkové růže, jírovce a tak podobně. Vánočním stromečkům osekej větve a přihoď také. Všechny větve házej pořád navrch, pouze tenké dlouhé pruty, které se ti náhodu dostanou do ruky, zapíchej křížem krážem do hromady. Větve skládej dva až tři roky. Pak se na hromadu zálibně podívej: máš ptačník!
Jaký to má smysl?
Tak předně: spleť větví a větviček, které se časem prolnou, jakoby zplstnatí, je vynikajícím útočištěm malých pěvců, jako jsou zvonci, pěnkavy, dlasci a další. Tam za nimi nemůže krahujec ani jestřáb. Za druhé se tím zbavíte větví, které byste museli štěpkovat nebo spalovat. Za třetí: v přízemí může bydlet i ježek. Ptákům ani ježkům nic vysvětlovat nemusíte, ale směrem k sousedům zatlučte tabuli s textem: Toto není čurbes, toto je ptačník.
Mojmír Vlašín