Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Krasec v ohrožení


Mladen Kaděra, č. 5/2010, str. 26-27

Před časem jsem se v jihomoravském luhu zabýval etologií krascovitého brouka Eurythyrea quercus, památného pralesního reliktu, jenž by si zasloužil nevšední ochranné opatření: vytvořit pro jeho larvy nová stanoviště. Vše ale svědčí o tom, že dnes je na to již pozdě. Tento nádherný „dubový“ brouk velikosti 14 až 25 mm se v Česku vyskytuje zřejmě již jen v lesích kolem Břeclavi, v oboře u Náměště nad Oslavou a snad ještě na Třeboňsku; dříve také např. poblíž Adamova a Olomouce.

Patří bezesporu k nejnápadnějším zástupcům vzácného hmyzu jižní Moravy. Vzhledem k charakteru obývaných biotopů jde však o extrémně náročný druh. Jeho larvy totiž mohou žít pouze v dubech ve věku nejméně kolem 200 let, nadto osluňovaných, proschlých, s většími lysinami na kmenech a tlustých větvích a se specifikem nesnadno vymezitelných znaků dřeva na začátku zdlouhavého rozkladu za sucha. I takové stromy dříve či později potravně vyčerpá, a když nemá možnost osídlovat jiné duby, jejichž dřevní hmota se přiblížila požadované živné jakosti, rychle mizí. A v tom právě vězí celý problém. Na dnešních lokalitách chybí dostatek osluňovaných dubů v o něco vyšším než mýtném věku, na něž by tento brouk mohl průběžně zvolna přecházet.

Z Břeclavska je E. quercus známý ze dvou úseků lužního lesa z přestárlých dubů letních (Quercus robur), a to na Pohansku, a u Ladné a Lednice (navazující lužní stanoviště severozápadním směrem zničila před časem výstavba novomlýnské přehradní nádrže), a ze smíšeného lesa u Valtic. Ještě v 60. a 70. letech tu jeho vitální populace prosperovaly. Dnes je tu zjevně na pokraji vyhynutí.

Početnost dospělců v populaci E. quercus na Pohansku sleduji už čtyřicet let. Nejspolehlivější je metoda pozorování brouků triedrem nedlouho po začátku jejich výskytu v korunách dubů, neboť jen tak lze zastihnout nejvíce jedinců obou pohlaví na jednom místě (samečci se neustále zdržují výhradně na listech, kdežto samičky se po kopulaci z korun rozptylují ke kladení na dřevní části). Naposled jsem se výzkumu věnoval v roce 2005, po čtyřleté přestávce jsem však při zběžné prohlídce ani jediný kus nezahlédl. Pro jistotu jsem dokonce dvakrát ve dnech 9. až 12. července 2010 (za zcela ideálního počasí pro přelety těchto brouků na olistěných větvích) obešel všechny solitéry dubů na Pohansku, avšak s konsternujícím výsledkem: ačkoli v předchozích letech jsem zaznamenal mnoho kusů i na jediném osídleném stromě, nyní tu nebyl vůbec žádný.

Za určitý zlom lze patrně označit polovinu 90. let, kdy jsem poprvé zjistil náhlý (během jediného roku) ústup E. quercus z několika dubů, a to ve zjevné souvislosti s definitivní ztrátou potravních atributů. Neblahou situaci tedy nezpůsobil nějaký přechodný pronikavý populační výkyv, ale naprosto nevyhovující potravní podmínky násobené množícími se vývraty starých dubů. Lepší by to mohlo být u Lednice, poněvadž ve střední části polesí Horní les přece jen jsou duby, jež lze pro tohoto brouka považovat za perspektivní. Pro jeho kriticky oslabenou populaci (nezanedbatelně také vinou sběratelské chamtivosti) je to však dnes už bezvýznamné. V době obvyklého maxima výskytu na jihu Moravy a za optimálního počasí jsem 21. července 2010 v okolí Lednice prošel celou oblast s mnoha duby, na kterých se ještě před několika roky vyskytoval, ale rovněž s nulovým výsledkem.

Proto usuzuji, že ani jakkoli urychlená snaha prosvětlovat porosty a tím oslunit i některé pro E. quercus odhadem vhodné a dosud zastíněné stromy nebude mít očekávaný záchranný efekt na žádné z uvedených lokalit. S velkou pravděpodobností tak bude tento význačný brouk z entomofauny jihomoravského luhu natrvalo vyřazen. Po dlouholetých zkušenostech nemohu bohužel přinést příznivější zprávu. Bylo by ale velmi potěšitelné, kdyby šlo o mylnou prognózu. Třebaže prosvětlování porostů sotva kdekoli v jihomoravském luhu bude mít rozhodující přínos pro E. quercus, zcela určitě velmi významně ovlivní mnoho jiných druhů vzácného hmyzu s životní závislostí na oslunění biotopů. S realizací tohoto záměru je proto třeba začít co nejdříve.

Ing. Mladen Kaděra
bývalý lesník Mendelovy univerzity v Brně

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu