Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Stromy a kameny Emanuela Ranného


Jan Lacina, č. 1/1989, str. 14

Od nízkého návesního domku ve Štěpánovicích u Tišnova, ve kterém žije přední moravský grafik, zasloužilý umělec Emanuel RANNÝ (nar. 29. 12. 1913), vybíhá k úpatí kopců jabloňový a hrušňový sad. I humna ostatních stavení jsou plná starých ovocných štěpů. Atributem této krajiny na okraji Českomoravské vrchoviny je útulnost, podmíněná právě všudypřítomností ovocných sadů. Proto snad ani není možné, aby nebyl vůdčím námětem Ranného grafické tvorby právě ovocný strom, ve výtvarném vyjádření znak, ve kterém se prolínají všechny složky zdejší harmonické kulturní krajiny.

Ovocný štěp - výtvor přírody i člověka, krásný i užitečný zároveň. Z tvorby Emanuela Ranného chápeme, že právě ovocný strom je nejkrásnějším projevem krajiny. Spojuje půdu s oblohou, vody s větrem, ptáky s krtky. Vysokokmenný ovocný strom, i když kolikrát nachýlený, se v tvorbě Ranného stává jakýmsi nosným skeletem krajiny, nikoliv však mrtvým. Do kmenů a korun stromů dovede umělec ukládat své pocity a hluboké prožitky z celé krajiny.

Stejně jako stromy má Emanuel Ranný rád kameny. Kámen je druhým výrazným prvkem jeho krajiny. Nikoliv však kámen „prostý“, ale kámen opracovaný lidskou rukou, ovšem jen do té míry, aby zůstal harmonickou součástí své krajiny. Takové jsou kameny starých zdí a zídek, hranečníky i kameny starých náhrobků. Kameny polidštěné jsou sice statickým, ale rovněž pocitovým znakem Ranného grafiky.

Je požitkem posedět s umělcem a jeho paní pod starou hrušní fíkovkou v jejich štěpánovickém domově. Výtvarník dobře ví, kolik již krajina ztratila stromů - a proč. Alespoň ve svém sadu nahrazuje staré odumírající štěpy mladými. To proto, aby zůstal zachován životadárný koloběh krajiny, kterou má rád. Třeba i proto, aby pro milovanou krajinu platila navždy sentence Josefa Uhra: „Několika pohledy zamiloval jsem se do tohoto kousku země a ihned jsem se tam uvelebil. A tu opět pod širým nebem počal jsem se probírati ve svých nadějích o příštím životě …“

Tichou naději, vyvěrající z hluboké lásky ke krajině, pociťujeme i z většiny Ranného tvorby. Právě „Podolí Josefa Uhra“, cyklus grafických listů z rodiště zdejšího spisovatele a básníka (1880-1908), považují kunsthistorici za syntézu dosavadní tvorby Emanuela Ranného. Přejme proto umělci i sobě, aby se i jeho další tvorba rozvíjela v obdobném zadumání a hlubokém ponoru, vyjadřujíc nezbytnost harmonické souvztažnosti člověka s přírodou.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu