VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Jak je široké veřejnosti známo, došlo v posledním období k značné aktivizaci snah o vybudování průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe. První zásadní informace o záměru investorů byla publikována v Hospodářských novinách č. 14/1989, kde autoři článku doc. ing. F. Čuba, CSc., a ing. F. Madry zdůrazňují ekonomický přínos plánované investice pro naše národní hospodářství. Také ekologický dopad kanálů hodnotí autoři projektu v zásadě zcela pozitivně. Za účelem co nejrychlejší realizace průplavu byla založena akciová společnost Ekotrans Moravia, v jejímž čele je zástupce JZD AK Slušovice. Akce má podporu některých velkých průmyslových podniků v dotčených oblastech Moravy. V tomto pozitivním duchu v minulém období stavbu až na malé výjimky hodnotily a podporovaly všechny rozhodující sdělovací prostředky, v nichž dostali propagátoři prostor. Dá se říci, že vrcholem těchto jednostranných informací byla odpověď na dotaz čtenářů ve věci výstavby vodní cesty zveřejněná v Rudém právu dne 6. 7. 1989, kde Michal Střída mimo jiné uváděl: „… představa, že budování vodní cesty ohrozí životní prostředí je nejen nesprávná, ale přímo absurdní.“ V zásadě lze říci, že tím tehdy začal boj o veřejné mínění. Ze strany hlavních protagonistů akce šlo o velmi dobře promyšlený, profesionální přístup, který měl za cíl získat podporu nejen státních orgánů, ale i veřejnosti.

Správně totiž odhadli, že odpor ochránců přírody může být značný. Jaký je názor ekologů k výstavbě kanálu? Domnívám se, že byl do značné míry vyjádřen na zasedání ekologické sekce Československé biologické společnosti při ČSAV, které proběhlo 5. října 1989 v Praze. Byl negativní. Nezvratnou skutečností totiž je, že realizace vodní cesty znamená velmi vážný zásah do přírodního prostředí s tím, že možná ekologická rizika jsou jen obtížně předvídatelná. Realitou je dotčení jedné vyhlášené a dvou navrhovaných chráněných krajinných oblastí (Záhorle, Poodří a Litovelské Pomoraví), dále pak narušení či úplná likvidace téměř 40 maloplošných chráněných území nacházejících se v trase průplavu. Z tohoto hlediska je nezbytné si uvědomit, že chráněná území jsou základem ekologické kostry krajiny a mají přímo strategický význam pro uchování populací chráněných a ohrožených druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů.

Dopad vodního díla na navrhovanou chráněnou krajinnou oblast Poodří, která se z velké většiny rozkládá na území okresu Nový Jičín, je zásadní. Jde totiž o nenávratné zničení nesmírně cenného, přirozeného charakteru údolní nivy řeky Odry. Ze zcela jasných negativních dopadů je možno uvést tyto:

- dojde k vážnému narušení významného, stabilizujícího velkoplošného krajinného prvku, který má zásadní význam nejen pro Moravu,
- zničení řady mokřadních ekosystémů, včetně slepých ramen, na které je vázána řada rostlinných a živočišných druhů, v mnoha případech kriticky ohrožených,
- poměrně rozsáhlé kácení lesních porostů a mimolesní zeleně, včetně posledních zbytků lužních porostů s původní dřevinnou skladbou,
- podstatné narušení největšího komplexu údolních luk v České republice,
- dopady na zemědělskou a lesní výrobu, ale i na myslivost a rybářství.

Předpokládat lze i kolísání vody v kanálu, a tím také následné záporné důsledky pro okolní přírodu. Existuje zcela reálná možnost narušení hladiny spodních vod, toto nebezpečí je zvláště aktuální při tzv. alternativním vedení vodní cesty Dunaj-Odra v úseku Jeseník nad Odrou - Ostrava, která se předpokládá v terase po pravé straně Odry, kde je významná hydrologická síť. V uměle vytvořeném kanálu by došlo k výraznému omezení samočisticí schopnosti vody.

Výstavba vodní cesty by se dotkla řady sídelních útvarů, s čímž souvisí možné sociální dopady.

Často proklamované nesmírně výhodné ekonomické hledisko vodní cesty pro národní hospodářství je značně rozporuplné. Jsem osobně přesvědčen, že tuto stavbu nelze posuzovat z ekonomických a technických hledisek v návaznosti na potřeby zúčastněných podniků, ale v návaznosti na skutečné potřeby národního hospodářství, a to v souvislosti s jeho bytostně potřebnou restrukturalizací.

Patřím mezi odpůrce gigantománie v našich podmínkách a jsem proti výstavbě vodní cesty Dunaj-Odra-Labe. Domnívám se, že skutečně komplexní a objektivní posouzení této investice musí její realizaci vyloučit.