Čtení na tyto dny

Principy

Muž
naklání se k dítěti
důrazně říká
nad rudou růží
To je heřmánek
opakuj
a dobrásek opakuje
heřmánek je to

Heřmánku můj
jedno mi to není
Víš o nás ještě
růžičko červená

(Jiřina Salaquardová) 

 

Doporučujeme ke čtení

Odolné město pro příjemný život

Andrea Křivánková, č. 1/2021, s. 11-13

Ochrana orla královského v Panonské nížině

Arnošt Cetkovský, č. 1/2021, s. 47-49

O minimalizaci

Barbora Krupová, č. 1/2021, s. 53-54

Nový brněnský územní plán ohrožuje polovinu stávajících zahrádek. Má nás to znepokojovat?

Naďa Johanisová, č. 1/2021, s. 64-66

Houbeles pictus, Houbeles musicus

Petr Maděra, Alžběta Trojanová, Jakub Salaš, č. 4/2020, 14-17, pro předplatitele

Význam a využití dřevobytných hub

č. 4/2020, s. 8-12, pro předplatitele

Ceny Josefa Vavrouška za rok 2019

Yvonna Gaillyová, č. 4/2020, s. 36-37

Na DOLním toku

David Veselý, č. 4/2020, s. 38-39

Mizení a návraty v krajině kulturní


Karel Hudec, Dana Zajoncová, č. 1/2008, str. 1

O krajině se hodně píše. Nejen v novinách a časopisech periodických a kompendiích neperiodických, v oceňovaných i neoceňovaných publikacích vědeckých, knihách esejistických, obrazových i ve vyznáních citlivých duší k rodnému kraji, včetně "Veroničí" Krajiny mého srdce, nebo naopak ve strohé Sbírce zákonů ČR. Píše se přitom o krajině přírodní či přírodě blízké, ale i o krajině odpřírodněné a narušené, o krajině zdravé, krásné a líbezné, o zemském ráji to na pohled i o krajině měsíční. Asi by stálo za to sestavit úplný přehled, jaká všechna může krajina být. Co je to ale krajina kulturní?

Kulturní krajina je u nás ta, ve které naši předkové žili po tisíciletí - čili téměř všechna. Silně převažuje složka antropogenní, jde tedy doslova o krajinu pozměněnou procesem vzniku a vývoje člověka. Můžeme ji nazírat jako puzzle složené z mozaiky krajinných typů s různým rozsahem zastavěné plochy, dopravních komunikací, ploch průmyslových, agrárních, zalesněných, vodních, nevyjímaje ani místa blízká přírodě včetně zvláště chráněných území. Patří sem krajina zemědělsko-lesní, industriální, obytná i taková, kde by kulturní člověk raději nebydlel.

Nejen pro člověka, ale i pro ostatní živé organismy představuje kulturní krajina prostředí, ve kterém se odehrává jejich život. Jsou v něm smícháni dosud přežívající původní obyvatelé i obyvatelé nastupující. V takto ukuté krajině je to člověk, který svou činností dovoluje původním obyvatelům v krajině žít nebo je záměrně či nezáměrně likviduje, stejně jako úmyslně či nezamýšleně umožňuje existenci novým přistěhovalcům.

Tentokrát jsme se zaměřili na větší živočichy, kteří jsou běžně známí a jejichž závislost na kulturní krajině je zřejmá a viditelná. Tématem prvního čísla Veroniky v roce 2008 jsou mizení a návraty obojživelníků, ptáků a savců v kulturní krajině. Nevynechali jsme přitom ani největší u nás žijící živočichy, které paradoxně zase tak moc vidět není. Snad proto se o způsobu jejich života odpradávna tradují roztodivné historky. Vášnivé diskuse o možnostech koexistence lidí a velkých šelem v současné podobě kulturní krajiny jsou možná jejich odleskem.

Karel Hudec a Dana Zajoncová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu