Čtení na tyto dny

Sad

Zapomínám verše jako jabloň lístky,
zapomínám básně jako jabloň květy,
zapomínám své roky jako jabloň jara,
zapomínám bolest.

Mezi stromy projíždí
sadař na vozíku
taženém malým zahradnickým traktorem,
co řve jak revolver
a drtí
pneumatikami
jako tankovými pásy

spadané květy, spadané listí, zem…

(František Schildberger)

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Editorial


Yvonna Gaillyová, č. 5/2009, str. 1

Změna klimatu, její dopady a zejména cesty, jak tempo probíhající změny přibrzdit, se staly hlavním tématem trvale přítomným ve světových médiích i na setkáních státníků. Jednou z příčin je snaha završit sérii složitých jednání, která se vedla po celý rok proto, aby vznikla účinná dohoda navazující na Kjótský protokol. Druhá příčina je prostě ta, že si drastické dopady změny klimatu a neveselé vyhlídky uvědomuje stále více lidí. Zásluhu na tom má zpráva Změna klimatu 2007, dílo o tisících stran, shrnující vědecké poznání k polovině roku 2006. Od té doby ale vyšla řada prací, které ukazují, že změny probíhají tempem nečekaně vysokým a že již nastalé velké proměny v Arktidě povedou k dalšímu oteplování. Vloni byly publikovány studie odhalující, že koncentrace skleníkových plynů je nutné snížit alespoň na úroveň, jakou měly před dvaceti lety. Nelze čekat na další vědecké poznatky, ještě lepší technologie, vzdělané politiky a voliče, vyřešené problémy s rozpočty a překonanou finanční krizi. A zatím pokračovat ve vývoji, kdy emise neklesají.

Rychlá reakce na stav vědeckého poznání je zásadní pro ochranu přírody i lidské civilizace. Zašli jsme příliš daleko. Je ještě šance se zachránit, ale lze ji snadno propást tím, že spousta emisí zůstane i po roce 2012 nezpoplatněná, „beztrestná“ a že se bohaté země nezhostí svého morálního závazku zastavit a obrátit růst emisí v zemích chudých (nemluvě o jejich domácím snižování až k nule).

Nevalné české povědomí o takových věcech má pomoci překonat toto číslo Veroniky s články domácích autorů i odkazy na překlady dokumentů na našem webu. Ač se téma může zdát vzdálené „klasické“ ochraně přírody, musí se stát její hlavní složkou, nechráníme-li přírodu jen na pár let, ale na desetiletí a staletí.

Exkluzivní novinkou čísla je článek o změně zemědělství, lesnictví i odpadového hospodářství, kdy se zbytky biomasy zuhelnaťují a přidávají do půd. Tím k jejich zoxidování dojde až po řádově delší době. Pokud se takové hospodářství rozšíří všude, bude snad možné ubírat uhlík z ovzduší i desetinou tempa, kterým jej dnes přidáváme…

Yvonna Gaillyová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu