VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Změny druhového rozšíření jsou často zobecňovány jako důsledek globálního oteplování, které způsobuje posun druhů na sever. Jistě mnohé z nich s proměnami klimatu souvisejí. Pokud se však podíváme na změny rozšíření ptáků hnízdících v posledním století na našem území, uvidíme dokonce pravý opak. Od roku 1901 do roku 2008 se u nás nově usadily pravidelně hnízdící populace 32 ptačích druhů. Z toho 16 druhů má druhový areál na všech stranách kolem našeho území, původní areály druhé poloviny druhů leží ve vyhraněném směru. Z jihu (přesněji jihovýchodu) se k nám nastěhovaly pouze 4 druhy: racek bělohlavý, hrdlička zahradní, vlha pestrá a strakapoud jižní. Naproti tomu 12 druhů mělo druhový areál převážně nebo výhradně severně od nás, a hranice areálu se posunuly k jihu. Z vodních ptáků labuť velká, polák chocholačka, hohol severní, morčák velký, racek bouřní, z bahenních ptáků vodouš kropenatý a jeřáb popelavý, z pěvců slavík modráček, drozd kvíčala (nové vlny šíření), budníček zelený, čečetka zimní a hýl rudý.

Stejný obraz se ukazuje u ptáků, kteří od nás v průběhu těchto let jako hnízdící vymizeli. Šest z 10 druhů má těžiště areálu v jižnějších částech Evropy a stáhli se ještě dále na jih: poštolky jižní a rudonohá, mandelík hajní, skalník zpěvný a ťuhýci menší a rudohlavý. Oproti tomu zmizel pouze jediný druh se severnějším areálem - ostralka štíhlá.

Konkrétní příčiny šíření nebo mizení jednotlivých druhů nejsou přesně známé. Ale jak ve Veronice upozornili již dříve (č. 4/2004, s. 1) na příkladu hmyzu Laštůvka a Šefrová, ne každá změna v rozšíření musí s klimatickými změnami nutně souviset.

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc. - ornitolog