VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Pohodlí, které nám přináší na základě vědy technický pokrok, je příčinou toho, že zapomínáme na proměnlivost počasí a podnebí. Často i vlivem médií potom přirozené projevy počasí považujeme mylně za něco neobvyklého.

Co víme o počasí a podnebí

Naše podnebí charakterizuje velká proměnlivost. Jde o přechodné podnebí středoevropské, typické nejen variabilitou hodnot meteorologických prvků (zvláště teploty vzduchu a srážek), ale také nepravidelností výskytu jejich extrémů. Tvorbu podnebí u nás ovlivňuje hlavně Atlantický oceán, v menší míře euroasijský kontinent. Oceanita Čech se uvádí asi 55 %, pro východní Moravu kolem 50 %. To dokládá mírnější klima hlavně v zimním období. Naopak v letním období vyšší teploty vzduchu potvrzují částečný kontinentální vliv. Významně působí cirkulace, kdy po převážnou část roku u nás převládá vzduch mírného pásma, dále má vliv vzduchová hmota tropická, v krátkých časových úsecích také arktická (v zimním období). Obecně naše podnebí závisí hlavně na cyklonální činnosti a podle její aktivity jsou jednotlivé roky velmi různé. Jakékoliv větší odchylky v cirkulaci atmosféry nad naším územím jsou příčinou významných odchylek v projevech počasí.

Roční průměrná teplota vzduchu na území republiky se pohybuje v rozpětí od -1 °C (vrcholové polohy) až po 10 °C na jižní Moravě. Absolutní amplituda podle extrémních teplot činila 82,4 °C, když absolutní maximum 40,2 °C bylo naměřeno 27. 7. 1983 v Praze- Uhříněvsi. Absolutní minimum teploty vzduchu -42,2 °C se vyskytlo v Litvínovicích u Českých Budějovic 11. února 1929. V ročním chodu teploty vzduchu je nejchladnějším měsícem leden a nejteplejším červenec.

Typickou vlastností srážek na našem území je značná časová i místní proměnlivost s velkou závislostí na nadmořské výšce a expozici vzhledem k převládajícímu proudění. Srážky mají roční chod kontinentálního typu, tedy s jednoduchou vlnou, kdy maximum připadá převážně na červenec, minimum na únor nebo leden. Nejnižší srážkové úhrny bývají v okolí Žatce, kde nejnižší průměrný roční úhrn má hodnotu 410 mm, jde tudíž o nejsušší místo republiky. Na Moravě připadá minimální roční průměr srážek na oblast východně od Znojma (Drnholec 495 mm), maximální roční průměr patří Lysé hoře s 1 532 mm (Moravskoslezské Beskydy).

Možná změna klimatu

Pojem možná změna klimatu se využívá pro odhad klimatu podle matematických modelů. Predikce budoucího podnebí je velmi složitá, protože jde o komplexní postižení klimatotvorných procesů na Zemi a všechny procesy nejsou zatím ani dostatečně známy, ani dostatečně matematicky vyjádřeny.

Hospodářskou činností člověka rostou emise skleníkových plynů, které významně ovlivňují energetickou bilanci soustavy atmosféra - zemský povrch. Samotné zesilování skleníkového jevu je přitom přirozenou vlastností atmosféry. Vývoj emisí a jeho další odhady do konce 21. století jsou základem tzv. emisních scénářů, znázorněných mnoha matematickými modely. Navazují na ně scénáře predikce možné změny klimatu, jejichž součástí jsou v posledních letech i cirkulační modely, které předpovídají cirkulaci atmosféry na Zemi.

Výzkumem se sice modely stále zpřesňují, nicméně nepomíjejí určité rozdíly v odhadech změny teploty vzduchu (nejvíce propracovaný klimatologický prvek) a dalších prvků. Proto se setkáváme s termínem klimatická senzitivita, který vyjadřuje rozpětí modelované změny teploty vzduchu. Podle podkladů IPCC (2007) se při dvojnásobné koncentraci CO₂ pohybuje od 1,5 do 4,5 °C, nejčastěji se jako střední změna teploty vzduchu uvádějí 3 °C.

Pro teplotní změny uvažujeme tedy dosti široké rozpětí, které odráží rozsah teplot vzduchu na našem území. Existuje velké množství modelů postihujících nejen proměnlivé hodnoty teplot vzduchu či dalších prvků, ale také jejich chodu v roce. Ani v této oblasti však zatím není jednoznačně stanoveno, jak se bude měnit rozložení teplot v létě a v zimě.

Konkrétní odhady změn

Z teorie zesilování skleníkového jevu podle klimatických modelů jednoznačně vyplývá (budoucí) ovlivnění našeho podnebí. Vyhodnocením současných scénářů změny klimatu můžeme u nejvýznamnějších klimatických prvků vyvodit:

Na našem území dojde ke zvýšení slunečního záření v maximu až o 10 %. Teplota vzduchu poroste, a to v rozpětí 1,5 až 4 °C. Přesto nelze vyloučit výskyt mrazů v počátku a konci vegetačního období. V každém případě je nutné počítat s holomrazy (jak reálně doložil průběh teplot v únoru 2003). Velmi výmluvným ukazatelem změny teploty vzduchu jsou dřívější nástupy a pozdější ukončení vegetačních období.

Výše uvedené údaje znamenají, že můžeme očekávat zvýšení teplot vzduchu a počtu letních a tropických dnů. Naopak poklesne počet dnů mrazových a dnů ledových s tím, že jejich výskyt nelze vyloučit ani ve vegetačním období.

Jaké to bude mít dopady

Lineární trendy průměrných teplot a úhrnů srážek vykazují tendenci potvrzující domněnku o postupné aridizaci našeho území (nárůstu suchých období). Pro naše podmínky se odhad ročních průměrů srážek pohybuje v rozsahu ±10 % stávajících hodnot. Studie naznačují, že se zvýší zastoupení srážek s denními úhrny nad 10 mm, tzn. dojde k nárůstu intenzivních a přívalových dešťů, zejména v květnu, červnu a září. Výpočty scénářových hodnot potenciální evapotranspirace výrazné zvýšení suchosti klimatu ČR jednoznačně potvrzují. Ve větší míře budou suchem ohroženy části střední a jižní Moravy, ale také střední a severozápadní Čechy, dolní a střední Polabí a Povltaví.

RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc. - ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, roznovsky(zavináč)chmi.cz