Čtení na tyto dny

Nov

Džbán luny na střepy
rozbil se o vrch gruně,
Měsíc jej neslepí,
pro lásku půlnoc stůně.

Pec slunce nad lesy
již vypaluje hlínu
na nový džbán a zavěsí
jej brzy nad krajinu

(Jindřich Zogata)

 

Doporučujeme ke čtení

Data v plánování péče o chráněná území

Jonáš Gaigr, Eva Knižátková, č. 3/2024, s. 5-7, pro předplatitele

Pohled za hranice – dva odlišné světy, Arménie a Finsko

Jindřich Chlapek, Jaakko J. Ilvonen, č. 3/2024, s. 17-20, pro předplatitele

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Trnitá cesta do Kodaně


Jiří Jeřábek, č. 5/2009, str. 14

Tento rok již pátý týden strávili zástupci většiny států v Bonnu, kde se na půdě OSN připravuje nová globální klimatická dohoda, která by měla aktualizovat či nahradit Kjótský protokol. Intenzivní jednání budou vrcholit v prosinci v Kodani, kde by se i za účasti ministrů životního prostředí a některých předsedů vlád mělo dohodnout konečné znění mezinárodní smlouvy.

Vyjednávání však nepostupují dostatečně rychle a jindy diplomaticky zdrženlivý tajemník Rámcové úmluvy o změně klimatu Yvo de Boer po srpnovém rokování dokonce prohlásil, že „touto rychlostí cíle nedosáhneme“. Trefně tím vyjádřil obecnou náladu po skončení konference, která nepřinesla valný pokrok. Ne že by se státy hádaly o to, zda bojovat se změnami klimatu či ne. Jednoznačně naopak podporují razantní akci. Zvlášť výmluvná jsou vystoupení zástupců malých ostrovních států, kterým hrozí brzké zatopení. Rozpory jsou mnohem prozaičtější: v tom, kdo co udělá a kdo to bude platit.

Jednání jsou ovšem mnohem komplikovanější než za dob tvorby Kjótského protokolu před dvanácti lety. Nejde „jen“ o stanovení redukčních závazků pro rozvinuté země. Stavebními bloky nové dohody jsou adaptace na změny klimatu, snižování emisí v rozvojovém světě a transfer technologií. Celým vyjednáváním se jako červená nit vine otázka, jak zajistit financování potřebných opatření v nejchudších zemích, které svou žádost po právu odůvodňují historickou odpovědností průmyslových států. Ty naopak zdůrazňují potřebu řešit současný rychlý růst emisí v rozvojových zemích.

Celou věc je třeba vidět i z pozitivnější stránky. USA otočily o 180 stupňů - mají zájem přidat se k nové dohodě a doma připravují novou klimatickou legislativu. Stejně tak Čína deklaruje svůj zájem a rozjíždí mnoho národních aktivit pro snížení emisí. Pro dohodu se vyjadřují zástupci největších soukromých společností nebo hlavy největších států světa na fóru G8 či G20. Rozvojové a environmentální organizace i občanská hnutí po celém světě vedou kampaně se stejným cílem. Tlak na dosažení globální politické shody je obrovský. Od politických prohlášení bude ale potřeba velmi rychle přejít ke konkrétním aktivitám.


Mgr. Jiří Jeřábek - občanské sdružení Centrum pro dopravu a energetiku, jiri.jerabek(zavináč)ecn.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu