VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Nevím, jak ostatní, ale já - přiznávám to otevřeně - mám hned vícero místeček, na kterých se cítím dobře, míst, na která rád vzpomínám, na která bych se rád vrátil, míst, která mají kouzlo, která musím nacházet stále znovu a znovu. Bylo by příliš smělé chtít hodnotit jedno místo jako horší než jiné. Protože to tak ale bylo určeno - 5 000 znaků je hranice, musím se donutit a učinit výběr. Tady je:

Chci to čtenářům a čtenářkám trošku zjednodušit: Místo je středně velká obec na jižním břehu Dunaje v nejvýchodnější části Tullnského pole (Tullnerfeld), asi 25 km severozápadně od Vídně a na půli cesty mezi Klosterneuburgem a Tullnem. Je to kraj okolo obce St. Andrä- Wördern, zóna napětí mezi Tullnským polem, štěrkovou planinou vytvořenou a stále znovu přetvářenou Dunajem, a Vídeňským lesem, flyšovým pásmem tvořícím začátek nebo konec Alp podle toho, jak se na to díváte. Bukové lesy, několik modřínů, málo smrků a na některých místech ještě spousta starých, sukovitých dubových porostů. Flyš, to při průtržích deště znamená povodeň. V soutěsce Hagenbachklamm je vidět síla vody a její působení.

Jde o historickou hraniční obec: za dob Římanů vedl Limes podél řeky. Na severu se nacházely národy Markomanů a Kvádů. Na východním konci obce začínala Panonie, na západě leželo Noricum. Tady (alespoň podle církevního práva) vládne biskup ze St. Pöltenu, v sousední obci směrem na východ farář poslouchá vídeňského arcibiskupa. Obec je nejvýchodnější součástí čtvrtě „nad Vídeňským lesem“, Mostviertelu - to je staré členění toho, čím dnes jsou Dolní Rakousy (ty se tradičně dělí na 4 čtvrtě - Viertel - pozn. překl.).

Pasovští vlastníci pozemků dominovali místnímu pěstování révy - až klášter Klosterneuburg do země zavlekl mšičku révokaze. Během několika let byla po vinařství veta. Zkušené oko i dnes v lese pozná stopy po něm - staré terasy. Až do začátku šedesátých let 20. stol. se zde ve velkém pěstoval rybíz, dodával se na vídeňské trhy, jeho šťáva se kvasila a vyrábělo se z ní rybízové víno. Spolupracovníci organizace Arche Noah (Archa Noemova - pozn. překl.) dnes pátrají po zbytcích tehdejších druhů v opuštěných zahradách a lesích. Obec však není jen místem pro hledání a objevování geografických, geologických, historických a botanických stop, ale mezitím i obcí sociálních experimentů.

Již deset let tam žije rodina Meister, zapojila se a srostla s obcí. Společně s několika dalšími „přistěhovalci“ jsme v průběhu posledních let rozjeli několik lokálních iniciativ, které pro nás dělají obec ještě pozoruhodnější, ještě přitažlivější pro život. Například sdružení Grenzenlos (bez hranic - pozn. překl.). Toto sdružení se stará o rozmanitost v obci. To zní banálně a někdo by si mohl myslet, že to asi bude nějaký druh okrašlovacího spolku. Ctění členové, rozmístění truhlíků s květinami, organizace blešího trhu, děkovná bohoslužba. Musím vás zklamat. Přesně toto Grenzenlos není, a přece doufáme, že obec zkrášlíme. To se totiž musí stát nejprve uvnitř, aby to mohlo zářit ven a nakazit ostatní.

Z asi 7 000 obyvatel a obyvatelek obce pochází víc než 1 000 z minimálně 72 různých zemí. Jen si to představte: obec, ne vyloženě známá, v blízkosti velkoměsta, poněkud obyčejná, architektonicky nenápadná, příjemná krajina, lidé dojíždějící do práce, majitelé druhých bydlišť, obchod, kruhový objezd, železniční přípojka, a teď to přijde: žijí zde lidé z víc než poloviny světa. Jaké bohatství řečí, zkušeností, obzorů a kulturních kořenů! To je poklad, který můžeme objevit - pracujeme na tom už 5 let. Pravidelně se zde vaří bez hranic - přijde, kdo chce, uvaří společně se zatím neznámými nebo se starými známými a jí se společně. Vaření bez hranic je hlavním programem, „tavicím kotlíkem“, periodickou událostí pro seznamování, výměnnou burzou nápadů a projektů. Literatura bez hranic, hraní bez hranic, zpívání bez hranic atd. jsou další programy, které sbližují spoluobyvatele - starousedlíky a čerstvé přistěhovalce.

Časem se ukázalo, že sociální kapitál, součet všech talentů, schopností a touhy po vyjádření a po společném bytí, něco, co existuje asi v každé obci, je větší než možnosti jednoho sdružení. Každé dva roky proto organizujeme 14denní sympozium o místní udržitelnosti s programovým názvem KulturLandSchaffen (slovní hříčka znamenající KulturaKrajinaTvorba, ale také VytvořitKulturníZemi - pozn. překl.). V roce 2009 jsme nabídli více než 150 akcí: přednášky, exkurze, komentované výlety do Vídeňského lesa a do bývalých niv Dunaje, umělecké akce, hudba, potkávací dílny ad. A také byly velmi hojně navštěvovány. V roce 2011 bude další. Je to jen dané omezení počtu znaků, které mě nutí vás odkázat na tyto další informace (zatím bohužel jen německy): www.flysch.at, www.flysch.info, www.unstaw.org

Překlad Anna Skryjová