Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Světlo z Jupitera

David Veselý, č. 4/2022, s. 2-3, pro předplatitele

Kdo se bojí ohně

Jiří Sádlo, č. 4/2022, s. 11

Vzpomínání na Jana Steklíka a s Janem Steklíkem

Petr Veselý, č. 4/2022, s. 29-36, pro předplatitele

K teplotám interiérů

Jan Hollan, č. 4/2022, s. 38-39

Všechno, co potřebuješ, je láska

David Veselý, č. 3/2022, s. 7-9

O migraci ryb a životě „po řecku“

Tomáš Lotocki, č. 3/2022, s. 28

Ceny Josefa Vavrouška za rok 2021

redakce , Aleš Máchal, Blanka Mikátová, č. 3/2022, s. 48-50

Nemýtit! Zde žijí staré lesy

Jeňýk Hofmeistr, Miroslav Svoboda, č. 3/2022, s. 42-45, pro předplatitele

Klimatický atlas ptáků


Karel Hudec, č. 5/2009, str. 24

Huntley, B., Green, R. E., Collingham, Yvonne C., Willis S. G.: A Climatic Atlas of European Breeding Birds. Durham University, The RSPB and Lynx Edicions, Barcelona 2007, 521 s.

V době diskusí o globálních změnách klimatu a jejich důsledcích pro přírodu v Evropě vyšel i metodicky a graficky dokonale zpracovaný atlas hnízdního rozšíření ptáků v Evropě s prognózou pro konec 21. století. Vychází ze znalostí o rozšíření evropských ptáků koncem 20. století (The EBCC Atlas of European Breeding Birds. Hagemeijer a. Blair (eds). 1997). Rozšíření druhů srovnává s některými klimatickými charakteristikami jednotlivých kvadrátů a na základě jejich uvažovaných změn modeluje mapu hnízdního rozšíření jednotlivých druhů pro konec 21. století. Atlasu se dostalo pozornosti i v hromadných sdělovacích prostředcích, zejména v souvislosti s předpokládaným ochuzením evropské avifauny v průběhu 21. století, které z dat v atlase vyplývá.

Celkově vzato, metodika zpracování i podklady k rozšíření jednotlivých druhů ptáků v Evropě, z nichž celá rozsáhlá práce vychází, jsou zcela objektivní a na současné úrovni znalostí. Jak však ukazují dosavadní zkušenosti, posoudit reálnost podobných předpovědí je velmi obtížné až nemožné. Tím jsou samozřejmě podmíněny i úvahy o nutných ochranných opatřeních u jednotlivých druhů. Přesahovalo by poslání recenze podrobně rozvádět důsledky uvažovaných klimatických změn na jednotlivé druhy. Souhrnně je možné říct, že od nás by mělo zmizet 31 v současnosti hnízdících druhů, mezi nimi z vodních ptáků např. labuť velká, husa velká, horské druhy jako strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý či sýc rousný, ale i druhy nedávno nastěhované: husice liščí, slavík modráček, drozd kvíčala, hýl rudý aj. Naproti tomu by se k nám mělo nastěhovat 35 převážně jižních druhů: rorýs velký, břehule skalní, skalník modrý, cetie jižní, pěnice bělohrdlá, p. mistrovská, vrátit by se měl polák malý, volavka červená, ťuhýk menší, ťuhýk rudohlavý aj.

Ač je celá prognóza přesně a konkrétně zpracována, zdá se být poněkud jednostranná. Člověka obeznámeného s rozšířením ptáků zaráží především to, že se nekalkuluje se změnami prostředí (špaček se rozšířil do severní Evropy se zemědělským hospodařením po odlesnění krajiny), s rychlostí změn (morčák velký se šíří na severovýchodní Moravě, kde nemá být, zcela explozivně), nebo etologickými změnami (sojka, hřivnáč a jiné synantropní druhy se šíří do měst v průběhu desetiletí, husy velké zimující ve Skotsku se naučily konzumovat řepu a následovalo velké zvýšení početnosti). I proto bych atlas Huntleye a kol. bral pouze jako možnou prognózu, a mnohem opatrněji argumentoval vymizením mnoha druhů z Evropy v důsledku globálních změn klimatu nebo dokonce jen oteplování. Nejen že se patrně nikdo z nás možnosti porovnání prognózy a skutečnosti nedožije, ale na druhé straně nedostatky podobných prognóz bývají okamžitě využity těmi, kterým je vzhledem k vlastním penězům lhostejné, zda se něco otepluje nebo zmizí.

Karel Hudec
ornitolog

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu