Čtení na tyto dny

Les

I země občas zatouží
zastavit slunce
a vyšle své posly k obloze

poslové jdou
jdou
nedojdou

a na krok od oblak
za trest
zdřevění

(Jan Tluka) 

 

Niva Dyje


Vratislav Nakvasil, č. 5/2009, str. 26-27

Lužní les podél řeky Dyje představuje jedinečný ekosystém v rámci Evropy s typickými nivními loukami a solitérními duby. Podmínkou rozmanitého druhového složení je dostatečná zásoba vody založená na pravidelných záplavách. Aby se zabránilo katastrofickým škodám na majetku a životech, které v minulosti vznikaly, došlo v 70. a 80. letech 20. století k regulaci dolního toku řeky. V důsledku napřímení toku se snížila hladina podzemní vody, což vedlo k postupnému usychání nejstarších dřevních porostů a dalším ekosystémovým změnám. Část řeky Dyje v úseku od Ladenského mostu až po Břeclav však byla ponechána svému vývoji s tím, že byly zbudovány pouze odsazené hráze, a řeka tak mohla meandrovat.

Území je významně spjato s knížecím rodem Liechtensteinů. Ten utvářel zdejší krajinu nejen z hlediska kulturního, ale zejména krajinářského a hospodářského. V roce 1996 byla krajina Lednicko-valtického areálu, jejíž součástí je i tento přírodní park, zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Oblast je součástí soustavy Natura 2000. Území je chráněno i na základě Ramsarské úmluvy - jako Mokřady Dolního Podyjí (1993), patří do Biosférické rezervace Dolní Morava (2003) a evropsky významné lokality Niva Dyje (2005). Zámecký rybník v Lednici je navíc zahrnut do ptačí oblasti a evropsky významné lokality Lednické rybníky a je též součástí NPR Lednické rybníky. Výčet všech možných nej by vydal na několik článků, ne-li publikací.

Základní charakteristika

Přírodní park Niva Dyje byl vyhlášen v roce 2002 nařízením č. 2/2002 tehdejšího Okresního úřadu v Břeclavi. Území je velmi hodnotné z hlediska výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin, krajinného rázu i celkového krajinného významu. K vyhlášení přispělo i poškozování a ničení cenných lokalit nekontrolovanými nájezdy rybářských skupin z dalekého okolí.

Park o rozloze více než 1 500 ha zahrnuje katastrální území několika obcí. Převážná část je situována na k.ú. Charvátská Nová Ves, Lednice na Moravě, Ladná a Podivín, menší část spadá pod Břeclav a Poštornou.

Niva řeky Dyje představuje plochý rovinatý povrch na dně říčního údolí směrem k řečišti mírně skloněný. Jde o nejmladší výtvor řeky, sestávající z říčních sedimentů ukládaných během jednotlivých zaplavovacích fází. Vyskytují se tu zejména kvartérní říční (fluviální) písčitohlinité sedimenty (povodňové hlíny) a deluviofluviální písčité sedimenty. Zvláštností jsou i písčité přesypy zv. hrúdy. Tyto útvary byly v minulosti využívány jako místa ke stavbám hájoven, krmelišť a dalších drobných lesnických staveb.

V lužním lese přírodního parku rozeznáváme podle tvrdosti dřeva tzv. tvrdý luh (dub letní, jasan úzkolistý, jilmy, habr) a měkký luh (vrba bílá - hlavatá, topol, lípa, olše). Převládá luh tvrdý, výskyt měkkého luhu je ostrůvkovitý, většinou v místech okolo kanálů a vodních ploch.

Flóra a fauna

Z dřevin je nejrozšířenější jasan úzkolistý, jenž zde dosahuje severozápadní hranice rozšíření, a dub letní. Často je přimíšen jilm vaz, habr obecný a lípa malolistá. Místy je vtroušen původní topol bílý nebo topol černý. Ořešáky černé jsou vysazovány na produkci kvalitního nábytkářského dřeva. Z bylin na podmáčených místech rostou vlhkomilné druhy jako kosatec žlutý, vzácná bledule letní, pryšec bahenní, šmel okoličnatý nebo žabník jitrocelový; na méně zamokřených stanovištích zase křivatec žlutý, dymnivka dutá, orsej jarní nebo krtičník hlíznatý. Lze objevit i porosty sněženky podsněžníku, vzácně ladoňky dvoulisté nebo konitrudu lékařského, k podzimu rozkvétají celé plochy ocúnu jesenního. Na zmíněném území se vyskytuje více než 800 taxonů cévnatých rostlin a na 800 druhů hub. Pro udržení biologické rozmanitosti tohoto území je nezbytná ochrana lužních luk pravidelným kosením či spásáním.

Typickým opeřencem této oblasti je čáp bílý, občas je vidět i čáp černý. Dosti početné jsou stavy strakapouda prostředního a žluny zelené. V lokalitě u Janohradu se vyskytuje také lejsek bělokrký nebo datel černý. Na řece Dyji, včetně některých ramen, hnízdí ledňáček říční a nad Břeclaví směrem k Ladné i břehule říční. Vzácně hnízdí i ostříž lesní nebo včelojed lesní. V lužním lese je bohaté zastoupení sov, zejména kalousů a puštíků. Na Zámeckém rybníce se nachází společná hnízdní kolonie volavky popelavé a kvakoše nočního. Zajímavý je i výskyt vodních ptáků - potápky malé, potápky roháče nebo zrzohlávky rudozobé.

Vody v přírodním parku Niva Dyje jsou bohaté na druhy ryb, kromě běžných se vyskytuje i ostroretka stěhovavá, ostrucha křivočará, parmy a také piskoř pruhovaný, hořavka duhová a dnes velmi vzácný karas obecný, zjištěn byl i sekavec. Významnou měrou k oživení druhového spektra přispělo zprovoznění břeclavského rybího přechodu.

V lesích žije roháč obecný a také symbol jihomoravského luhu - tesařík obrovský. Vyskytuje se tu i „naturový“ páchník hnědý a lesák rumělkový. Běžná je užovka obojková a hladká. V tůních a ramenech se rozmnožují početné populace obojživelníků včetně čolka dunajského, skokana ostronosého nebo skokana krátkonohého. Typickým a dnes již běžným obyvatelem nivy Dyje je bobr evropský.

Ve vodách žije škeble rybniční nebo velevrub malířský. V periodických vysychajících tůních je zastoupena žábronožka sněžní a také listonoh jarní. Velmi bohaté je spektrum mravenců a pavouků, z nichž mnozí se vyskytují pouze zde. Významným fenoménem lužního lesa a potažmo i nivy řeky Dyje jsou komáři. Samečci krev nepijí, živí se nektarem z květů. Bodají pouze samičky. Nejvíce rozšířené druhy jsou Aëdes, Anopheles, Culex.

Památný strom - Knížecí dub

V roce 2008 vyhlásil Městský úřad Břeclav, Odbor životního prostředí, na základě návrhu RNDr. Jaroslava Michálka ze Sokolova památný strom - Knížecí dub. Tato dřevina roste v lokalitě Pavelkova louka v k.ú. Podivín. Dr. Michálek uvádí: „Téměř solitérní strom na kraji mladého náletového dřevinného porostu (hlavně javor babyka) vyniká nejen robustním kmenem, ale zejména zachovalou korunou, kterou tvoří silné, pro staré solitérní duby charakteristicky pokroucené větve. Koruna je zčásti proschlá, množství suchých větví je však výrazně nižší, než běžně odpovídá dubům této věkové kategorie. Báze kmene se rozbíhá do silných, krátkých, prstovitých kořenových náběhů, mezi kterými je několik menších otvorů. Strom je pravděpodobně v bazální části dutý, rozsah dutiny nebyl předmětem zkoumání. V patě stromu je přirostlý javor babyka, ve vrcholu je dub napaden ochmetem. Jedná se o zdaleka nejmohutnější strom Lednicko-valtického areálu ve výjimečně dobrém zdravotním stavu. Přítomnost mohutných spodních kosterních větví, míra a kvalita zavětvení i celkově dobrý fyziologický stav řadí tento dub mezi nejlépe zachovalé staré duby celého Břeclavska. Mezi zdejšími nejmohutnějšími duby (s obvodem nad 600 cm) patří k nejvitálnějším. Z dubů o obvodu kmene nad 750 cm v celé České republice je zřejmě nejzachovalejším jedincem.“

Dřevina má obvod kmene úctyhodných 795 cm. Výška stromu je 20,5 m, výška koruny cca 16 m a šířka koruny cca 12 m. Odhadované stáří se pohybuje okolo 450-550 let. Kořenové náběhy tohoto dubu jsou čisté, bez poškození. Dřevina se nachází v relativně dobrém zdravotním stavu, vyvrácení nebo zlomení zatím nehrozí. Přírůstky jsou pravidelné ve velikosti do 10 cm. Oproti ostatním dubům, které je možné zhlédnout na Pohansku a v části Lednicko-valtického areálu, lze konstatovat, že tento dub je výrazně vitální s dobrými kosterními větvemi a výrazným olistěním. Strom se v průběhu svého růstu vyvinul v mimořádně estetického jedince, výraznou dominantu.

PřP jako místo odpočinku

Přírodní park Niva Dyje lze nejlépe zhlédnout ze sedla kola. Vjezd motorovými vozidly je omezen. Zajímavé a poučné je nasednout na loďku u Maurské vodárny v Lednici, nechat se svézt až k Janohradu a odtud opět na lodi proplout všemi zákoutími řeky Dyje až do Břeclavi. Posláním parku není jen ochrana krajinného rázu, včetně přírodních, kulturních a historických charakteristik, ale také umožnění uvážlivého a rozumného turistického využití. Přírodní park tak nabízí výrazné odreagování se od starostí běžného dne. Tato relaxace je spojená s možností pochopení přírody samotné, včetně jejích neměnných pravidel.


Ing. Vratislav Nakvasil, Ph.D. - referent na úseku ochrany přírody a krajiny, Odbor životního prostředí Městského úřadu Břeclav, Vratislav.Nakvasil(zavináč)breclav.org

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu