Čtení na tyto dny

Z plných plic

Na pně kolměji
slunce dopadá

Zvedá ke kamni kámen

Město zajíká se kosy
Nemají na bílou košili
Poskakují v kabátcích klarinetů

Město popadá dech
Koktá tramvajemi a výhybkami

Bojí se prázdna
vzduchu na půl úst

Slova z plných plic
dechem netroufají si plýtvat

Mlčky počítáme
kde strom
byl zaokrouhlen v pařezu

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Jsou cesty kamenů, květů a v nich návrat (krátká potulka rodnou i domovskou Vysočinou)

Miloš Doležal, č. 4/2023, s. 18-21, pro předplatitele

Když horizontálu cesty protne vertikála, pak se cesta stává poutí

Josef Kroutvor, Pavel Klvač, č. 4/2023, s. 2-3, pro předplatitele

Ohlédnutí za půlstoletím Ramsarské úmluvy

Jan Plesník, č. 3/2023, s. 2-5, pro předplatitele

K hydromorfologickému působení bobra evropského

Tomáš Just, č. 3/2023, s. 29-33

Algolog v mokřadech

Olga Lepšová-Skácelová, č. 3/2023, s. 39-41, pro předplatitele

Hnízdění ve věnci

Dagmar Pecková, č. 3/2023, s. 46-47

Nekamenujte proroky


Ivo Dostál, č. 4/2010, str. 1

Úvodník minulého čísla sice měl název Čekejte povodně, ale přivolat jsme je nechtěli. Naštěstí se dnes už proroci nekamenují, to bychom vinu nejspíše svedli na Václava Cílka, který už před drahnými léty načrtl scénář, jak se vývoj počasí a klimatu bude u nás vyvíjet. Je na čase dělat konečně něco jiného než jen odstraňovat škody. Je potřeba odstraňovat příčiny rychlého a soustředěného odtoku spadlé vody. Očekával bych, že bezprostředně po proběhlé povodni týmy odborníků začnou od míst, kde povodeň začala, zjišťovat, co se v té krajině dá udělat pro to, aby povodeň ne nevznikla, na to jako lidstvo nemáme, ale aby byla co nejmenší a s co nejpomalejším průběhem. Když půjde o smrkový les, změnit ho alespoň na smíšený, jsou-li svážnice či lesní cesty poškozeny těžkou lesní technikou, upravit je tak, aby se do nich nekoncentroval soustředěný odtok vody, a rozváděl se do lesa svodnicemi, strže sanovat přepážkami, v porostech nechávat zetlít co nejvíce organické hmoty apod. Půjde-li o pole, neorat po svážnici, vytvářet znovu meze, do půdy dostávat více organické hmoty alespoň zeleným hnojením a je jistě mnoho jiných, byť na první pohled jen drobných opatření. Tak pokračovat místo od místa. Po realizaci těchto opatření, i když třeba spadne velké množství srážek a odteče z nich možná i stejné množství vody, určitě to nebude tak rychle ani za tak velkých kulminací. Prohnout se ve směru úderu říkávali staří mistři bojových umění, a ne vystavovat se stále stejným úderům, které nás dostávají vždy do role bezmocných.

Téma voda se nám přelilo do života i do obsahu nynějšího čísla. Najdete v něm tedy informace nejen o vodě, ale kromě stálých rubrik i zprávy o tom, co se v naší přírodě a krajině děje na zemi i pod zemí. Informujeme Vás také o lidech, kteří se bez velkých mediálních ohlasů snaží, abychom si s přírodou rozuměli, a ne stále s ní bojovali. Těm všem jmenovaným i nejmenovaným patří náš dík a obdiv stejně jako Vám, našim čtenářům a příznivcům, kteří nás svým zájmem podporujete v nelehké snaze o zachování existence našeho časopisu, který v příštím roce oslaví 25 let své existence.

Ivo Dostál

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu