VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Od roku 1954, kdy byl Ministerstvem kultury vydán výnos o zřízení chráněné krajinné oblasti Český ráj, byly vyhlášeny čtyři národní parky (NP) a 24 dalších chráněných krajinných oblastí (CHKO), zaujímající 12 079 km², tedy 15,3 % území ČR. Po posouzení dalších vhodných lokalit byly schváleny MŽP v r. 2008 „Priority vyhlašování velkoplošných zvláště chráněných území obecně a ve vztahu k soustavě Natura 2000“, které předpokládají také vyhlášení NP a několika nových CHKO.

NP Křivoklátsko

Připravovaný NP Křivoklátsko představuje jádrové území (102,2 km²) stávající CHKO Křivoklátsko (628 km², vyhlášena v r. 1978, již od r. 1977 biosférická rezervace). V rámci pahorkatin a vrchovin představuje navrhovaný NP největší souvislý komplex přírodních a přírodě blízkých lesů v České republice. Jejich rozmanitost je dána hlavně morfogenní činností Berounky a jejích přítoků, geologickou rozmanitostí podloží. Hojný výskyt reliktních druhů a společenstev je spojen s charakteristickým prolínáním říčního, vrcholového a údolního fenoménu a minoritně i fenoménu sutí. Navrhovaný NP je z 99,4 % na pozemcích ve vlastnictví státu.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) v r. 2009 pro MŽP zpracovala podklady pro vyhlášení NP Křivoklátsko. Letos v březnu byl ministerstvem zahájen proces vyhlašování národního parku a v současné době probíhá vypořádání došlých připomínek. Poté bude návrh národního parku upraven dle vypořádaných připomínek. Pokud MŽP rozhodne o pokračování vyhlašovacího procesu, bude možné zahájit standardní postup projednávání návrhu zákona.

Rozšíření CHKO Kokořínsko

Dokesko je mimořádně přírodovědně cenné území s výskytem celé řady vzácných reliktních druhů, které je v ploše 150,9 km² navrhováno k ochraně formou rozšíření CHKO Kokořínsko. Území je tvořeno sedimentárními horninami české křídové pánve. Charakteristickými geomorfologickými prvky Dokeska jsou ploché pánve s četnými mokřady, rybníky (mj. Břehyňský, Novozámecký, Máchovo jezero) a rašeliništi a dále významné krajinné dominanty - neovulkanické vrchy, tvořené fonolity a čediči, předně Velký a Malý Bezděz, Borný a Provodínské kameny. Významným prvkem je řeka Ploučnice s unikátně vyvinutými meandry. Mimořádně cenná rostlinná společenstva jsou vázána na mokřady. Mezi nejcennější patří vegetace vápnitých a mechových slatinišť a oligotrofních přechodových rašelinišť. Luční vegetace je zastoupena mozaikou přeplavovaných aluviálních psárkových luk, bezkolencových a vlhkých pcháčových luk a tužebníkových lad až po druhově bohaté mezofilní ovsíkové louky. Okraje vodních ploch, břehy vodních toků a odvodňovacích kanálů, tůně a sníženiny osidluje často ve velkých plochách vegetace vodních a pobřežních makrofyt, vč. cenných společenstev oligotrofních a mělkých rašelinných tůní, rozsáhlých rákosin a vegetace tekoucích a stojatých vod s parožnatkami a vzácnými druhy rdestů. K cenným lesním biotopům na podmáčených stanovištích patří rašelinné brusnicové bory, suchopýrové bory, rašelinné a podmáčené smrčiny s výskytem montánních druhů a mokřadní olšiny a vrbiny. Kromě mokřadních biotopů je v území cenná štěrbinová vegetace silikátových skal a úžlabin a vegetace vázaná na drobnější obnažené plochy písčin a výslunné světliny. K cenným lesním fytocenózám patří rozsáhlé borové doubravy a bory, dubohabřiny, acidofilní a květnaté bučiny a suťové lesy vyvinuté v okolí neovulkanických vrchů. Na pestrá stanoviště je vázán výskyt velkého množství ohrožených druhů živočichů - zejména bezobratlých, obojživelníků, ptáků a letounů.

Celé území je hospodářsky relativně intenzivně využíváno především lesnicky a na převážné rozloze hospodaří Vojenské lesy a statky (VLS), čili jde o státní vlastnictví. Dlouhodobým problémem jsou zde také vysoké stavy spárkaté zvěře. Velký ekonomický význam i se všemi negativy zde má velmi rozšířená rekreace. Konfliktem v území zůstává těžba a velkoúpravna písků.

AOPK v r. 2009 pro MŽP zpracovala podklady pro přehlášení a rozšíření CHKO Kokořínsko. Vyhlášení bylo v průběhu r. 2009 a 2010 předjednáno s obcemi a významnými vlastníky. Na základě připomínek byl návrh upraven a s tímto zástupci samospráv již většinově souhlasí, přijatelný kompromis byl dohodnut i se zástupci VLS. V současnosti MŽP připravuje oficiální oznámení o návrhu na vyhlášení.

CHKO Soutok

Podluží či Dolní Morava je území v oblasti soutoku Moravy a Dyje, které je již mnoho let navrhováno k vyhlášení jako chráněná krajinná oblast. Jako jednoznačná priorita bylo doplnění tohoto území do soustavy velkoplošných chráněných území opakovaně označeno ve všech analýzách prováděných v posledních dvaceti letech, a to ať již jako samostatná CHKO, nebo jako rozšíření CHKO Pálava. V současné době je část území o ploše 138,9 km² (zahrnující nivu Dyje od Nových Mlýnů po proudu a nivu Moravy od Hodonína po proudu až po jejich soutok) navrhována k vyhlášení jako CHKO Soutok. Převážná část území leží v nejnižší části Dolnomoravského úvalu. Je součástí Vídeňské pánve s mocnou sedimentární výplní. Celé území je protkáno hustou sítí přirozených meandrujících toků, slepých a odstavených ramen a kanálů. Až na okrajové části při obcích Zaječí a Lednice je území tvořenou nivou, na kterou jsou vázány v středoevropském prostoru ojedinělé komplexy lužních lesů a luk. Lesy tvoří hlavně jilmové a topolové jaseniny, přičemž jde o jeden z největších komplexů tvrdého luhu v Evropě. Na přeplavovaných biotopech zejména kolem toků jsou místy vyvinuté vrbotopolové luhy, na mírně vyvýšených místech dubohabřiny. Vykácením těchto lesů vznikly přírodovědně mimořádně cenné aluviální louky, dříve přepásané, se solitérními staletými duby. Reliktní xerotermní vegetace je vázaná na vyšší nezaplavovaná místa v nivě řeky Dyje a hrúdy, na četné stojaté i tekoucí vody pak početně velmi významná vegetace makrofyt. Fauna CHKO Soutok představuje v rámci ČR nejreprezentativnější ukázku živočišných společenstev vázaných na všechny biotopy údolních niv velkých řek. Charakteristická a bohatá jsou unikátní společenstva ryb a obojživelníků. Mnoho kriticky ohrožených druhů hmyzu a ptáků (hnízdí zde okolo 250 druhů) zde má nejpočetnější a často jediné populace v rámci celé ČR. Předmětem ochrany CHKO Soutok je unikátní krajina se soustředěnými nejen přírodními, ale také mimořádnými kulturními hodnotami. Oblast je středem zájmu mnoha subjektů, jde hlavně o rekreační využívání, hospodaření v lesích či na loukách, a nalezení souladu v zájmu všech je základním úkolem v nastavení managementu v připravované CHKO. Rizikem pro navrhovanou CHKO je jakákoliv varianta realizace vodní cesty Dunaj-Odra-Labe a případná těžba štěrkopísků či lignitu. Příznivou skutečností je ale zcela převažující státní vlastnictví.

Význam území potvrzuje zřízení biosférické rezervace Dolní Morava v r. 2003 (rozšířením dřívější biosférické rezervace Pálava z r. 1986), je ale v ČR jediná, u níž ochrana není z většiny dosud zajištěna některou z kategorií zvláště chráněného území.

Podklady pro vyhlášení CHKO byly zpracovány AOPK pro MŽP v roce 2009, jednání MŽP s obcemi zatím proběhla s různými výsledky. Samotné oznámení návrhu na vyhlášení CHKO proběhne až po dosažení většinového konsenzu s Jihomoravským krajem a obcemi v regionu. Shodu je třeba hledat i s Lesy ČR. Vznikla také mezioborová pracovní skupina ke koordinaci budoucího rozvoje tohoto území.

CHKO Doupovské hory

K vyhlášení připravovaná CHKO Doupovské hory o rozloze 634,6 km² zahrnuje kromě vlastního masivu Doupovských hor také průlomové údolí Ohře - jádrovou oblast tzv. Středního Poohří. Snahy o zřízení CHKO se datují již od roku 1984. Prakticky celé území leží v Podkrušnohorské oblasti. Hlavní geomorfologickou jednotkou je zde celek, od kterého je odvozen název CHKO - Doupovské hory. Rozsáhlé území Doupovských hor představuje mimořádný komplex vulkanických hornin. Severní část, částečně tvořenou i krušnohorským krystalinikem, obloukem prořezává výrazné až 400 m hluboké údolí řeky Ohře. Velký gradient klimatických podmínek, geologická stavba, morfologické utváření - zejména říční fenomén v údolí Ohře - a způsob využití předurčuje území k vysoké druhové bohatosti. V lesích se zde uchovaly reprezentativní porosty květnatých bučin, v nižších polohách převážně na vulkanitech dubohabřin a teplomilných doubrav. Na příkrých svazích v údolí řeky Ohře jsou vyvinuty suťové lesy a štěrbinová vegetace skal. Nelesní biotopy jsou v území zastoupeny zejména mezofilními a střídavě vlhkými loukami a v nižších polohách různými typy teplomilných trávníků vč. hodnotných kavylových stepí. V jihozápadní části území jsou zastoupeny mokřady, zejména slatiniště a porosty makrofyt mělkých tekoucích a stojatých vod. Vysídlení Doupovských hor, opuštění tradičního hospodaření a využívání území pro výcvik vojsk způsobilo rozvoj dnešního fenoménu pohoří - rozsáhlých křovin. Celé území je cenné také bohatým výskytem mnoha ohrožených druhů bezobratlých a obratlovců, jejichž průzkum stále pokračuje. Mnoho druhů zde dosahuje výškového maxima svého výskytu. Poslední vylidnění vytvořením vojenského výcvikového prostoru v r. 1953 přineslo sice některé negativní jevy (zejména změnu krajinného rázu), nicméně to dnes znamená i příznivý vliv na zachování přírodních hodnot. Vojenský prostor a převážně státní vlastnictví lesů jsou příležitostí k úpravě místy nevhodného hospodaření v lesích a potlačení vysokých stavů nepůvodního druhu jelena siky. A také by mohlo napomoci snazšímu nastartování odstupňované pastvy rozsáhlých přírodovědně významných nelesních stanovišť.

AOPK v r. 2009 pro MŽP zpracovala podklady pro vyhlášení CHKO Doupovské hory. Vyhlášení této CHKO je závislé od dohody mezi ministerstvy životního prostředí a obrany, které se zatím i přes četná jednání vedení obou resortů v letech 2008 a 2009 nepodařilo docílit.

Je zřejmé, že na rozšíření soustavy velkoplošných CHÚ se aktivně pracuje. Byly vytvořeny potřebné odborné podklady a zahájeno předjednávání s partnery v jednotlivých územích. Je však patrné, že nalezení shody se samosprávami a vlastníky bude v některých územích vyžadovat ještě mnoho času. Před konečným rozhodnutím o vyhlášení nových velkoplošných CHÚ bude také třeba vyhodnotit ekonomické dopady na veřejné rozpočty.

Pro úplnost ještě dodejme, že se do budoucna počítá s postupným novým přehlášením všech existujících CHKO (kromě CHKO Český ráj a Český les) z důvodů odstranění nedostatků starých zřizovacích předpisů (upřesnění předmětu ochrany, aktualizace bližších ochranných podmínek, upřesnění vymezení jednotlivých území apod.).

Ing. Pavel Pešout (1971) - náměstek ředitele AOPK ČR, od r. 1990 pracuje ve státní ochraně přírody, v r. 1990 založil ZO ČSOP Vlašim a dodnes je jejím předsedou, v letech 2003- 2006 vedl ČSOP, pavel.pesout(zavináč)nature.cz / pavel.pesout(zavináč)csop.cz