VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Před dvěma lety vláda svým usnesením (č. 444 ze dne 21. 4. 2008) schválila přípravu realizace rozsáhlého komplexu protipovodňových opatření v povodí horní Opavy. Jeho unikátnost spočívá zejména v rozsahu a kombinaci přírodě blízkých a technických opatření. V České republice nebyla dosud žádná z povodněmi ohrožených oblastí řešena takto uceleně a stejně tak nebyl při řešení protipovodňové ochrany otevřen tak široký prostor pro meziresortní spolupráci mezi ministerstvy životního prostředí (MŽP) a zemědělství (MZe).

Již v roce 1903 se objevil návrh využít zajímavý profi l na toku Opavy v blízkosti Nových Heřminov k výstavbě nádrže využitelné především pro nejrůznější průmyslové provozy (zejména zpracování dřeva). Návrh byl resuscitován o mnoho desítek let později v podobě směrného vodohospodářského plánu (1970), který současně uvalil na katastr obce Nové Heřminovy léta trvající stavební uzávěru. Mnohem naléhavější a doposud upozaděné protipovodňové opodstatnění dodalo uvažované nádrži několik povodňových epizod v čele s katastrofální povodní v roce 1997, která se stala definitivním impulsem k přípravě realizace nádrže. Ryze technické řešení zaměřené takřka výhradně na ochranu města Krnova a obcí na toku Opavy ovšem vyvolalo nespokojenost laické i odborné veřejnosti z důvodu příliš jednostranného přístupu bez ohledu na alternativy řešení a širší situaci v regionu. Hlavními nevýhodami původního návrhu byly prakticky úplná likvidace obce Nové Heřminovy, nevratné a zcela zásadní zásahy do přírodních hodnot území a také přehlížení problémů s povodněmi v dalších částech povodí, na které by neměla výstavba nádrže prakticky žádný vliv. Od roku 1999 tak byly na základě těchto reakcí postupně prověřovány reálné možnosti komplexní protipovodňové ochrany. Konečné a přijatelné řešení se nakonec ustálilo na kombinaci nádrže a dalších opatření jak na tocích, tak v ploše povodí. Toto řešení bylo nakonec schváleno jako konečná varianta a usnesením vlády byla schválena jeho příprava společně oběma ministerstvy (MŽP a MZe).

V aktuální podobě představuje samotný návrh nádrže jakýsi kompromis, a to především co do zachování obce Nové Heřminovy, která s realizací jakékoliv nádrže zasahující do sídelní zástavby striktně nesouhlasila (a stále v zásadě nesouhlasí, neboť v platnosti zůstává výsledek obecního referenda, které zavazuje starostu obce a zastupitelstvo nespolupracovat při přípravě realizace nádrže v katastru obce). I když objem nádrže s hladinou ochranného prostoru činí v dnešní podobě 13 mil. m³ (což je jen zlomek původních úvah v rozmezí 35-100 mil. m³), jedná se i tak o rozsáhlé technické dílo. Jeho dopady na přírodu a krajinu jsou značné - od narušení říčního kontinua až po dopady na hodnoty krajiny v okolí Nových Heřminov. Ve snaze najít uspořádání nádrže příznivé z hlediska ochrany přírody a životního prostředí byla dosud navržena opatření, jako jsou obtočné koryto k zajištění migrační prostupnosti, opatření k zapojení nádrže do krajiny, dotování koryta pod nádrží štěrky ke kompenzaci narušeného splaveninového režimu (zachování korytotvorných funkcí toku) a další. Obdobně jsou navržena opatření při manipulaci s vodou, kdy se počítá s rozsáhlým ochranným prostorem cca ¼ ploch nádrže, který bude zatápěn jen při povodňových stavech a zčásti bude využit k vytvoření jakési delty s větvícím se korytem a typickou nivní a mokřadní vegetací. Stejně tak je počítáno s omezením negativního dopadu nádrže na teplotní režim v toku pod nádrží specifickou manipulací odtoku. Již v přípravné fázi se ovšem ukazuje, že ne všechny návrhy musí mít ryze kladný přínos. Například intenzivně je diskutována potřeba a navržený způsob migračního zprostupnění nádrže a úseku toku nad ní obtokovým korytem. Objevují se rizika v podobě pronikání populací nepůvodních druhů ryb z nádrže do toku.

Jak jsou řešeny dopady na obec Nové Heřminovy? Byť se nyní jedná o návrhu menší nádrže, znamená to i tak odstranění 50 objektů, mezi nimiž jsou i stále obývané nemovitosti. Ty se z větší části nacházejí při okraji obce a je počítáno s náhradní výstavbou, pokud tuto možnost jejich vlastníci upřednostní před výkupem. Samotné centrum zástavby obce by mělo být dotčeno jen související výstavbou protipovodňových hrází zvyšujících kapacitu koryta a pak vyvolanými opatřeními (reorganizace cestní sítě apod.). Veškeré plánované stavby v Nových Heřminovech jsou bezesporu zásahem do obecní infrastruktury a současně se dá předpokládat, že zrušením stavební uzávěry se bude chtít tato prosperující obec dále rozvíjet. Budoucností po realizaci nádrže se v širším spektru odvětví života obce zabývá Strategie udržitelného rozvoje obce Nové Heřminovy, kterou dalo v roce 2009 zpracovat MŽP. Cílem tohoto materiálu bylo vytvořit podklad pro přípravu nového územního plánu obce, vytvořit podněty ke korekci návrhu protipovodňových opatření, aby byly maximálně omezeny kolize s budoucím fungováním obce. V neposlední řadě byl navržen také výčet konkrétních aktivit (projektů), které je žádoucí realizovat k zajištění „zdravého“ rozvoje obce. Přístup zpracovatelů strategie byl značnou měrou postaven zejména na práci s místní komunitou, jejíž zástupci měli možnost v pracovních skupinách a pod vedením odborníků formulovat své vize budoucí obce. Dále pak bude záležet na tom, jakým způsobem bude moci obec čerpat finanční prostředky - zda bude možné vytvořit finanční alokace pro Nové Heřminovy, zda budou finanční možnosti a zájem na podpoře také na straně kraje a do jaké míry bude aktivní a manažersky schopná samotná obec.

Skutečnost, že nádrž Nové Heřminovy nebude realizována v plném rozsahu původních záměrů, je dána zapojením nádrže do komplexu opatření. Jejich princip spočívá v synergii protipovodňového efektu. Výhodou takového přístupu je širší spektrum opatření na větší ploše, tedy i na místech, která jsou pravidelně ohrožována lokálními přívalovými dešti. Nádrž transformuje povodeň na úrovni stoletého průtoku na zhruba dvacetiletou povodeň pod nádrží (u povodní s vyšším objemem transformační účinek klesá). Navazující opatření pak řeší, jak odtok z povodí zpomalit a jak „přebytky“ nad kapacitou neškodně převést. Patří mezi ně opatření na tocích, výstavba malých vodních nádrží v ploše povodí a opatření k retenci vody v krajině. Opatření na tocích jsou zaměřena na dostatečnou průtočnou kapacitu koryt pod přehradní nádrží (v zástavbě) a jejich revitalizaci (mimo zástavbu). Jedná se o nebývalý rozsah přírodě blízkých opatření na úsecích toků, které by svou délkou měly přesáhnout 15 km. V průběhu návrhu parametrů úprav na tocích se však objevila celá řada otázek a překážek, které začaly ovlivňovat rozsah přírodě blízkých řešení k samotným limitům jejich úlohy, tedy obnovy říčního a nivního ekosystému toku Opavy a dosažení dobrého stavu vod dle Rámcové směrnice o vodách. Za obtížně řešitelné (respektive nedořešené) jsou investorem pokládány zejména rozsáhlé výkupy pozemků (dnes zemědělsky využívané), jejich následná správa a velké náklady spojené s novou modelací koryta často v odlišné trase od té současné. Také návrh úprav v Krnově se nesetkal s pochopením ze strany občanských iniciativ ani zástupců vedení města Krnov pro nízké zapojení řeky do prostoru města. Těmto otázkám bude potřeba věnovat společná jednání expertů z resortů MŽP a MZe. K řízení odtoku z dílčích povodí horní Opavy je navržen soubor malých nádrží (celkem 7), které by měly umožnit korigovat průběh povodňové vlny na toku Opavy, aby v případě rozsáhlejší intenzivní srážkové situace v oblasti nedocházelo k „potkávání“ se a kumulaci povodňových vln a zhoršování situace na hlavním toku. Společně s nimi jsou v povodí navrženy úpravy v krajině spočívající v biotechnických zásazích (průlehy, meze, remízy), organizačních a agrotechnických opatřeních (používání vhodných plodin, zatravňování apod., opatření v lesích). Tato opatření celý protipovodňový systém doplňují zvyšováním retence vody v krajně a stabilizací erozně ohrožených ploch. Významný je rovněž jejich vliv na zvyšování ekologické stability krajiny a podpory biodiverzity. Celkem je k realizaci navržena plocha těchto opatření s výměrou bezmála 6 tis. ha (cca 7 % plochy povodí horní Opavy). Zatímco v případě opatření na tocích a nádrži Nové Heřminovy je investorem Povodí Odry, zmíněná opatření v ploše by měla být realizována v rámci komplexních pozemkových úprav a také z vlastní aktivity vlastníků (uživatelů) pozemků. Tím je předurčen jakýsi paralelní model přípravy uvnitř komplexu opatření, který klade nemalé nároky na koordinaci ze strany obou resortů. Významnou úlohu zde hraje zejména zájem obcí o navržená opatření. Ukazuje se, že ne všechny obce jsou srozuměny s významem opatření navržených v jejich katastrech, zvláště pokud těžiště jejich efektu neleží přímo v něm. Z probíhajících aktivit v oblasti s cílem propagace významu opatření a zdrojů jejich podpory zaměřených právě na samosprávu a vlastníky pozemků je zřejmé, že podpořit větší aktivitu a zájem mohou příklady úspěšně realizovaných akcí v již řešených katastrech.

Mgr. Petr Birklen (1974) - ředitel odboru péče o krajinu MŽP, Petr.Birklen(zavináč)mzp.cz