VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Chceme-li zhodnotit současnou situaci ohledně výstavby vodní nádrže Nové Heřminovy, musíme se na celou situaci dívat v širších souvislostech. Je tedy varianta malé vodní nádrže skutečně dobré řešení?

Přehrada je podávána jako součást komplexu protipovodňových opatření, kdy je vyzdvihována zejména meziresortní spolupráce, jež měla za následek kombinaci jak technických, tak přírodě blízkých opatření. Spolupráce mezi ministerstvy by ale měla být samozřejmostí. Nejprve však absentovala komunikace mezi státem (ministerstvy) a dotčenými občany, obcí a nevládními organizacemi. Vládním nařízením bylo nejprve rozhodnuto o výstavbě vodní nádrže a pak se teprve komunikace a spolupráce začala rozvíjet. Smutné je, že bez ohledu na výsledek místního referenda a dlouhodobý odpor obyvatel, kterých se výstavba vodní nádrže nejvíce týká, se o variantě malé vodní nádrže hovoří jako o hotové záležitosti, plánují se další kroky a jsou vynakládány nemalé finanční prostředky na rozvinutí těchto opatření. Hlas občanských iniciativ byl naprosto upozaděn. Protipovodňová ochrana bez výstavby vodní nádrže byla ze strany technicky smýšlejících vodohospodářů zpochybňována, ačkoliv nebyla seriózně vyvrácena. Nyní se ukazuje, že i s variantou malé vodní nádrže se budou muset realizovat další opatření podél koryta řeky Opavy. Taktéž v Krnově bude muset Opava projít úpravami. Proč tedy tyto úpravy nerealizovat do té míry, že by se vodní nádrž vůbec nemusela stavět? Nebo například varianta umělého poldru byla zamítnuta jako nevýhodná, a to zejména z technicko-provozních důvodů. Poldr by však mohl mít mnohem větší retenční potenciál a na samotnou řeku a ekosystémy by měl menší dopad. Jak je ale možné, že v jiných územích se poldry úspěšně staví či jsou prezentovány jako velice vhodné protipovodňové řešení? Zůstává tedy otázkou, zda je správné pro ochranu jedněch zničit druhé? A to i za předpokladu, že reálně existuje alternativní řešení.

Navenek je prezentováno, jak je varianta malé vodní nádrže dobré řešení, zároveň se však ozývají hlasy, že původně plánovaná velká vodní nádrž by byla z hlediska protipovodňové ochrany výhodnější a dokonce by byla i levnější. Přírodní a sociální dopady a popřípadě budoucí náklady nejsou adekvátně brány v potaz. V případě malé vodní nádrže hrozí to, že lidé v povodí dostanou falešný pocit bezpečí a opatření v ploše povodí se nebudou realizovat vůbec či se postupem času přestanou udržovat. Další povodeň tak nemusí vůbec zachytit, což může být nebezpečný argument pro stavbu velkých vodních nádrží. Také kompenzační opatření jsou pouze nutnou a nikoliv podstatnou částí takovýchto velkých stavebních akcí. Důkazem mohou být desítky rybochodů, o jejichž funkčnosti lze pochybovat. Popřípadě jsou plánována tak, aby byla alespoň stavebně a finančně zajímavá. Není přece nutné v rámci revitalizace kopat nová koryta. Jako i jinde, právě na Opavě příroda ukázala, že si je schopna pomoci sama, a to zcela zdarma.

Mgr. Lukáš Krejčí (1982) - mluvčí Unie pro řeku Moravu, krejcilukas(zavináč)atlas.cz