Vstup pro předplatitele: |
Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá
Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda
Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár
(Josef Hrubý)
Je dost nápadný rozdíl v množství našich pojmenování označujících protiklad mokro a sucho v krajině: zatímco sucho je jen v názvech souš, sušina, suchozem, suchopár (původně asi suchopal), jeho protiklad vidíme v názvech močál, močár (močalisko, močařisko), také mokvar a nářeční mokvárna. A dále k tomu patří samozřejmě mokřina, mokřadlo, mokrazeň, mokřiště, mokřaď a konečně nejnovější podoba z posledních desetiletí mokřad. (A to už nemluvím o bahně, bahništi, bažině či staročeské bařině.) Naše dnešní slovní zásoba nám podle všeho stále ukazuje ráz krajiny, ve které žili naši pradávní předkové. (Asi bude něco na domněnce, že původní pravlastí Praslovanů byly bažiny mezi Vislou a Dněprem.)
Dušan Šlosar