Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Voda kolem nás


Dušan Šlosar, č. 4/2010, str. 7

Je dost nápadný rozdíl v množství našich pojmenování označujících protiklad mokrosucho v krajině: zatímco sucho je jen v názvech souš, sušina, suchozem, suchopár (původně asi suchopal), jeho protiklad vidíme v názvech močál, močár (močalisko, močařisko), také mokvar a nářeční mokvárna. A dále k tomu patří samozřejmě mokřina, mokřadlo, mokrazeň, mokřiště, mokřaď a konečně nejnovější podoba z posledních desetiletí mokřad. (A to už nemluvím o bahně, bahništi, bažině či staročeské bařině.) Naše dnešní slovní zásoba nám podle všeho stále ukazuje ráz krajiny, ve které žili naši pradávní předkové. (Asi bude něco na domněnce, že původní pravlastí Praslovanů byly bažiny mezi Vislou a Dněprem.)

Dušan Šlosar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu