|
Vstup pro předplatitele: |
kam zmizeli jelci
zpod splavu
Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život
s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš
Je to i moje vina
Kdy jsem naposled
učinil pokání
(Otakar Štěpánek)
Je dost nápadný rozdíl v množství našich pojmenování označujících protiklad mokro a sucho v krajině: zatímco sucho je jen v názvech souš, sušina, suchozem, suchopár (původně asi suchopal), jeho protiklad vidíme v názvech močál, močár (močalisko, močařisko), také mokvar a nářeční mokvárna. A dále k tomu patří samozřejmě mokřina, mokřadlo, mokrazeň, mokřiště, mokřaď a konečně nejnovější podoba z posledních desetiletí mokřad. (A to už nemluvím o bahně, bahništi, bažině či staročeské bařině.) Naše dnešní slovní zásoba nám podle všeho stále ukazuje ráz krajiny, ve které žili naši pradávní předkové. (Asi bude něco na domněnce, že původní pravlastí Praslovanů byly bažiny mezi Vislou a Dněprem.)
Dušan Šlosar